Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hledání druhé Země pokročilo

Hledání druhé Země pokročilo

Vega
Souhvězdí Lyry s dominantní VegouVegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.

Tajemství v prachu
Před dvaceti lety odhalila astronomická družice, že je hvězda Vega obklopena prstencem nespočetného množství malých prachových zrníček. Hvězdu tedy nevidíme přímo, ale je to podobné, jako bychom se na ni dívali přes hustý dým. V roce 1998 byla přítomnost prstence potvrzena a navíc se zjistilo, že není pravidelný, ale obsahuje struktury podivných tvarů. Počátkem roku 2002 se objevily teorie, že tato zhuštěná místa zahalená v prachu mohou ukrývat neznámu planetu. Prachových disků kolem hvězd je známo mnoho a některé z nich mají podobné nepravidelnosti jako tento prstenec u Vegy. Takže planet ukrytých v prachových prstencích může být více.

Planeta velikosti Neptunu
Hledání planet mimo sluneční soustavu se v posledních osmi letech velmi rozmohlo a už jich známe více jak 100. Všechny jsou ale obrovské, často několikrát větší než Jupiter. Pravděpodobnost výskytu života na takových obřích plynných planetách je bohužel téměř nulová. Proto se astronomové snaží najít planety menší, tedy více podobné naší Zemi. Velký pokrok oznámili astronomové z Královské observatoře ve skotském Edinburgu. Dle jejich počítačové simulace se ponořena v prachu kolem Vegy nachází planeta o rozměrech Neptunu. Je tedy podstatně menší než všechny dosud známé planety u cizích hvězd.
Prachový prstenec kolem VegyNeptun je ovšem stejně jako Jupiter plynné těleso bez pevného povrchu či oceánu, kde by nějaký život mohl existovat. Zřejmě i nově objevená planeta u Vegy nenese žádný život. Přesto je to významný objev, protože jednak dokazuje zlepšující se výsledky astronomů při snaze objevovat stále menší planety podobnější Zemi, a také proto, že kolem Vegy mohou obíhat i jiné planety, z nichž některá může být Zemi velmi podobná.

Život u jiných hvězd
Lidstvo se odpradávna snaží zodpovědět otázku, jestli jsme ve vesmíru sami. Ještě před 150 lety byly všeobecně přijímány spekulace, že život ve sluneční soustavě je běžnou záležitostí a například na Měsíci žijí Selénité, na Marsu Marťané, na Venuši Venušané, apod. S rozvojem biologie a družicovým průzkumem planet lidstvo vystřízlivělo ze své naivní představy životem překypujícího vesmíru kolem nás. Ukazuje se, že podmínky pro vznik života na Zemi jsou velice přísné - stačí drobná odchylka a život buď zanikne nebo nevznikne vůbec. Naděje na objev mimozemského života ale stále žije jak ve sluneční soustavě (největší naděje jsou vkládány do hlubokého oceánu jupiterova měsíce Europa), tak především u jiných hvězd. Současný objev planety velikosti Neptuna nás přiblížil době, kdy budeme běžně objevovat planety velikosti Země.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »