I pulsary mohou mít obyvatelné planety
Autor: Amanda Smith, University of Cambridge
Teoreticky je možné, aby obyvatelné planety obíhaly i kolem pulsarů – rychle rotujících neutronových hvězd, které emitují krátké pulsy záření. Podle nových výzkumů však takové planety musí mít dostatečnou hmotnost a rozsáhlou hustou atmosféru, která přemění smrtící rentgenové paprsky a částice o vysokých energiích vyzařované pulsarem na teplo. Tyto závěry astronomů z University of Cambridge a Leiden University byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.
Pulsary jsou známy jako objekty s mimořádně extrémními podmínkami. Každý z nich představuje rychle rotující neutronovou hvězdu – smrštěné jádro velmi hmotné hvězdy, která na konci svého života explodovala jako supernova. Vzhledem k malému průměru pulsarů 10 až 30 km mají enormní magnetická pole, nabalují na sebe materiál z okolí a pravidelně na nich dochází k velkým vzplanutím rentgenového záření a částic o vysokých energiích.
Překvapivě navzdory tomuto nepřátelskému prostředí, jak již víme, mohou kolem neutronových hvězd obíhat planety. První exoplanety byly objeveny u pulsaru PSR B1257+12 – avšak nevíme, zda tyto planety obíhaly již kolem původní masivní hvězdy a její explozi v podobě supernovy přežily nebo se vytvořily až mnohem později. To zatím zůstává nezodpovězenou otázkou. Takové planety by však dostávaly málo viditelného světla, ale průběžně by byly bombardovány množstvím nebezpečného záření a hvězdného větru. Naskýtá se otázka: může na takových planetách existovat život?
Nejprve astronomové zkusili vypočítat obyvatelné zóny v okolí neutronových hvězd – rozložení drah kolem hvězd, kde se na povrchu planet může vyskytovat voda v kapalném stavu. Jejich výpočty ukázaly, že obyvatelná zóna kolem neutronové hvězdy může být tak velká, jako vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Důležitým předpokladem je, že planeta musí být typu super-Země s hmotností dvakrát až desetkrát větší než u naší planety. Menší planety ztratí svoji atmosféru v průběhu několika tisíc roků v důsledku náporu hvězdného větru z pulsaru. Aby planeta toto bombardování přečkala, musí být její atmosféra alespoň miliónkrát hustější než zemské ovzduší – podmínky na povrchu takové planety u pulsaru by spíše připomínaly prostředí na dně hlubokého zemského moře.
Autor: NASA
Do budoucna by chtěli Alessandro Patruno a spoluautor studie Mihkel Kama z Cambridge's Institute of Astronomy pozorovat pulsar mnohem detailněji a porovnat jej s jinými pulsary. Radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array), na jehož provozu spolupracuje Evropská jižní observatoř ESO, bude schopen ukázat, zda kolem neutronových hvězd existují prachové disky, které by byly předzvěstí budoucích planet. V naší Galaxii se nachází zhruba jedna miliarda neutronových hvězd, mezi nimi je asi 200 000 pulsarů. Doposud byly studovány 3 000 pulsarů a bylo u nich objeveno pouhých 5 planet!
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cam.ac.uk
[2] outerplaces.com
[3] astronomie.nl/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
