Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Je exoplaneta K2-18b kandidátem na mimozemský život?

Je exoplaneta K2-18b kandidátem na mimozemský život?

Umělecká představa exoplanety K2 18 b založená na vědeckých datech.
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI), Nikku Madhusudhan (IoA)

Odpověď na tuto návodnou otázku je zatím záporná, i když se populární servery snaží poukazovat na objev klíčových molekul. Přesto má smysl ověřit, jestli na exoplanetě K2-18b jsou pro život vhodné podmínky. Za pomocí kosmického teleskopu Jamese Webba byl na ní objeven oxid uhličitý a metan, což naznačuje, že se na exoplanetě může pod atmosférou bohatou na vodík vyskytovat povrch pokrytý oceánem. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá ničemu v naší Sluneční soustavě.

Mateřská hvězda K2-18 je červený trpaslík v souhvězdí Lva. Je vzdálená přibližně 111 světelných let a hostí dvě exoplanety typu superzemě: K2-18b a K2-18c. Větší z nich, K2-18c, obíhá hvězdu ve vzdálenosti asi 0,07 AU. K2-18b o hmotnosti asi 8 Zemí je však vzdálená 0,16 AU a podle výpočtů by na jejím povrchu mohla být teplota -2 °C.

V její atmosféře byl objeven oxid uhličitý a metan. To spolu s nenalezením amoniaku doplňuje nedávné studie naznačující, že tato exoplaneta by mohla být světem, který má potenciál mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem. „Naše zjištění podtrhují důležitost zohlednění různých obyvatelných prostředí při hledání života jinde,“ řekl profesor Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší světy jsou podstatně příznivější pro pozorování atmosféry.

K analýze složení atmosféry exoplanety K2-18b přistoupil tým tak, že analyzoval světlo z mateřské hvězdy K2-18, když procházelo atmosférou exoplanety. K2-18b je tranzitující exoplaneta, což znamená, že můžeme detekovat pokles celkové jasnosti, když planeta přechází před svou mateřskou hvězdou. Takto byla exoplaneta poprvé objevena v roce 2015 během mise K2 sondy Kepler. To znamená, že během tranzitů projde nepatrná část světla hvězdy atmosférou exoplanety. Průchod tohoto světla atmosférou zanechává stopy, které mohou astronomové poskládat a určit tak složení plynů v atmosféře exoplanety.

Tento výsledek byl možný pouze díky rozšířenému rozsahu vlnových délek a bezprecedentní citlivosti Webbova teleskopu, což umožnilo robustní detekci spektrálních rysů při pouhých dvou tranzitech,“ řekl Madhusudhan. „Pro srovnání, jedno pozorování tranzitu Webbovým dalekohledem poskytlo srovnatelnou přesnost jako osm pozorování Hubbleovým dalekohledem provedených v průběhu několika let a v relativně úzkém rozsahu vlnových délek.“

Model molekuly dimethylsulfidu (síra žlutě, uhlík šedě, vodík bíle) Autor: Benjah-bmm27 (volné dílo)
Model molekuly dimethylsulfidu (síra žlutě, uhlík šedě, vodík bíle)
Autor: Benjah-bmm27 (volné dílo)
Astronomové také zaznamenali další, slabší signál molekuly zvané dimethylsulfid (strukturní vzorec H3C-S-CH3). Ten je na Zemi produkován pouze živými formami, především mikrobiálním mořským fytoplanktonem, což naznačuje možnost biologické aktivity na K2-18b. „Nadcházející pozorování Webbova teleskopu by měla potvrdit, zda je dimethylsulfid skutečně přítomen v atmosféře K2-18b ve významném množství,“ dodal profesor Madhusudhan.

Článek vyjde v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] www.sci.news
[3] Dimethylsulfid na Wikipedii



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: K2-18 b


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »