Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Různé typy exoplanet v představě výtvarníka Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Různé typy exoplanet v představě výtvarníka
Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!

Francois Fressin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) prezentoval tyto závěry na tiskové konference během setkání členů Americké astronomické společnosti v Long Beach (Kalifornie, USA).

Družice Kepler pátrá po planetách metodou, která zaznamenává pravidelně se opakující poklesy jasnosti hvězd v důsledku zastínění jejich povrchu obíhající planetou. Na základě pozorování družice bylo identifikováno celkem 2740 kandidátů na planety, a to u 2036 hvězd. Astronomové nyní zjišťují, které signály jsou skutečně odrazem kroužících planet. Zatím bylo pomocí pozemních pozorování z výše uvedeného počtu kandidátů potvrzeno 105 skutečně existujících exoplanet. Určitě budou v budoucnu potvrzeny i další planety, neboť družice Kepler je zatím nejlepším „lovcem“ exoplanet, jakého mají astronomové k dispozici.

Výzkumníci zjistili, že kolem 50 % zkoumaných hvězd krouží planety velikosti Země nebo větší na blízkých oběžných drahách. Po započtení velkých planet na vzdálených oběžných drahách dospěli k závěru, že planety vlastní až 70 % hvězd. Přítomnost planet byla zaznamenána téměř u všech hvězd podobných Slunci.

Charakteristiky planet objevených družicí Kepler Autor: NASA
Charakteristiky planet objevených družicí Kepler
Autor: NASA
Výzkumný tým rozdělil exoplanety do pěti základních skupin. Bylo zjištěno, že 17 % hvězd má planety o velikosti 0,8 až 1,25 průměru Země na drahách s oběžnou dobou kratší než 85 dnů (obíhají blíže než Merkur kolem Slunce). Přibližně jedna čtvrtina hvězd vlastní tzv. super-Země (průměr 1,25 až 2 průměry Země) obíhající na drahách s oběžnou dobou kratší než 150 dnů. (Větší planety lze na vzdálenějších drahách snáze objevit.) Kolem stejného počtu hvězd obíhají planety 2 až 4krát větší než Země (tzv. mini-Neptun) do vzdáleností s oběžnou dobou až 250 dnů.

Ještě větší planety jsou již méně četné. Pouze přibližně 3 % hvězd vlastní exoplanety o průměru 4 až 6 Zemí (velký Neptun) a pouze kolem 5 % hvězd krouží skutečně obří planety (průměr 6 až 22 průměrů Země) s dobou oběhu do 400 dnů.

V seznamu 859 exoplanet objevených na základě pozorování pozemskými i kosmickými dalekohledy se ukrývá rovněž 9 planet, které kolem svých mateřských hvězd obíhají v tzv. obyvatelné zóně (někdy se též označuje jako zóna života). Na povrchu planet obíhajících v této oblasti panují natolik příznivé podmínky, že se zde může vyskytovat voda v kapalném stavu. A to je jeden z předpokladů pro výskyt života.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety Kepler, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »