Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Různé typy exoplanet v představě výtvarníka Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Různé typy exoplanet v představě výtvarníka
Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!

Francois Fressin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) prezentoval tyto závěry na tiskové konference během setkání členů Americké astronomické společnosti v Long Beach (Kalifornie, USA).

Družice Kepler pátrá po planetách metodou, která zaznamenává pravidelně se opakující poklesy jasnosti hvězd v důsledku zastínění jejich povrchu obíhající planetou. Na základě pozorování družice bylo identifikováno celkem 2740 kandidátů na planety, a to u 2036 hvězd. Astronomové nyní zjišťují, které signály jsou skutečně odrazem kroužících planet. Zatím bylo pomocí pozemních pozorování z výše uvedeného počtu kandidátů potvrzeno 105 skutečně existujících exoplanet. Určitě budou v budoucnu potvrzeny i další planety, neboť družice Kepler je zatím nejlepším „lovcem“ exoplanet, jakého mají astronomové k dispozici.

Výzkumníci zjistili, že kolem 50 % zkoumaných hvězd krouží planety velikosti Země nebo větší na blízkých oběžných drahách. Po započtení velkých planet na vzdálených oběžných drahách dospěli k závěru, že planety vlastní až 70 % hvězd. Přítomnost planet byla zaznamenána téměř u všech hvězd podobných Slunci.

Charakteristiky planet objevených družicí Kepler Autor: NASA
Charakteristiky planet objevených družicí Kepler
Autor: NASA
Výzkumný tým rozdělil exoplanety do pěti základních skupin. Bylo zjištěno, že 17 % hvězd má planety o velikosti 0,8 až 1,25 průměru Země na drahách s oběžnou dobou kratší než 85 dnů (obíhají blíže než Merkur kolem Slunce). Přibližně jedna čtvrtina hvězd vlastní tzv. super-Země (průměr 1,25 až 2 průměry Země) obíhající na drahách s oběžnou dobou kratší než 150 dnů. (Větší planety lze na vzdálenějších drahách snáze objevit.) Kolem stejného počtu hvězd obíhají planety 2 až 4krát větší než Země (tzv. mini-Neptun) do vzdáleností s oběžnou dobou až 250 dnů.

Ještě větší planety jsou již méně četné. Pouze přibližně 3 % hvězd vlastní exoplanety o průměru 4 až 6 Zemí (velký Neptun) a pouze kolem 5 % hvězd krouží skutečně obří planety (průměr 6 až 22 průměrů Země) s dobou oběhu do 400 dnů.

V seznamu 859 exoplanet objevených na základě pozorování pozemskými i kosmickými dalekohledy se ukrývá rovněž 9 planet, které kolem svých mateřských hvězd obíhají v tzv. obyvatelné zóně (někdy se též označuje jako zóna života). Na povrchu planet obíhajících v této oblasti panují natolik příznivé podmínky, že se zde může vyskytovat voda v kapalném stavu. A to je jeden z předpokladů pro výskyt života.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety Kepler, Exoplaneta


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »