Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Nezvyklý disk kolem hvězdy KIC 8462852.
Autor: NASA.

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. hvězda s diskem kolem sebe) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy. Další pozorování jsou každopádně nutná,“ komentuje Dr. Kabáth.

Co to vlastně kosmický dalekohled Kepler objevil?

Už mnohokrát se stalo, že lidé byli podobným objevem rychle strženi do víru fantaskních teorií. I tady ale platí pravidlo, že je třeba stát při zemi a uvažovat racionálně. Dr. Kabáth to komentuje takto: „Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. ´background binary´, Be hvězdu s diskem) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Systém hvězdy KIC 8462852 je zajímavý a jedinečný tím, že ho nelze jednoduše vysvětlit proměnností hvězdy, planetou atd. Nejspíš se ovšem bude jednat o nějaký přírodní jev. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy (pozn.: tak jako pro planety u jiných hvězd než u Slunce používáme pojem exoplaneta, tak pro komety v jiných planetárních soustavách používáme pojem exokometa). Motto nyní zní ´pozorovat, pozorovat a pozorovat dál´.“

Na otázku proč jsou další pozorování tak nezprostředně nutná, odpověděl Dr. Kabáth těmito slovy: „Například proto, že pokud by se podařilo pozorovat okolí hvězdy a najít prachový disk či prach samotný, hypotéza o exokometách by se dala spíše potvrditDo projektu se nyní zapojí také program SETI. Ostatně myšlenka, že by to byla přeci jen známka civilizace, je zajímavá, ne? A když ne dnes a u tohoto systému, tak jednoduše nějak takhle se to jednou zřejmě potvrdit může. Tak proč o tom nepřemýšlet už nyní?

Proč zpráva zastínila ty jiné, neméně zajímavé?

Antény SETI v Novém Mexiku. Autor: Jean Marc.
Antény SETI v Novém Mexiku.
Autor: Jean Marc.

A trochu spekulace, proč všichni píší o exocivilizacích... Protože SETI a další projekty hledají jevy, které se vymykají periodicitě. Většina jevů jako proměnnost atd. je více či méně periodických, případně jednorázových (jako např. supernovy), ale lze je vysvětlit přírodním mechanismem. SETI hledá zajímavé neperiodické systémy, které by mohly vykazovat v konečném důsledku i známky toho, že se někdo snaží komunikovat, případně známky civilizací, které umějí stavět velké kosmické struktury kolem hvězd atd. Zapojení SETI do sledování tohoto systému tak pochopitelně vyvolala spoustu rozruchu, i když se mezitím ve vesmíru podařilo prozkoumat a objevit několik dalších zajímavých objektů i jevů.

Ať je však pravda jakákoliv, rozhodně není od věci se racionálními úvahami nad pozorovatelnými projevy činností mimozemského života zabývat. Existují dokonce vědecké články, které se věnují vlivu struktur nepřírodního charakteru, tj. postavených civilizacemi, na vliv světelných křivek hvězd, spekter apod. Ovšem zatím žádná taková struktura nebyla potvrzena. A jsme zpět u pozorování Keplera. Proto objev nepravidelností v poklesu jasnosti hvězdy KIC 8462852 vzbudil takový rozruch.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Odborný článek pro Astrophysical Journal

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dalekohled Kepler, KIC 8462852, Mimozemské civilizace, Exoplaneta


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »