Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Nezvyklý disk kolem hvězdy KIC 8462852.
Autor: NASA.

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. hvězda s diskem kolem sebe) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy. Další pozorování jsou každopádně nutná,“ komentuje Dr. Kabáth.

Co to vlastně kosmický dalekohled Kepler objevil?

Už mnohokrát se stalo, že lidé byli podobným objevem rychle strženi do víru fantaskních teorií. I tady ale platí pravidlo, že je třeba stát při zemi a uvažovat racionálně. Dr. Kabáth to komentuje takto: „Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. ´background binary´, Be hvězdu s diskem) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Systém hvězdy KIC 8462852 je zajímavý a jedinečný tím, že ho nelze jednoduše vysvětlit proměnností hvězdy, planetou atd. Nejspíš se ovšem bude jednat o nějaký přírodní jev. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy (pozn.: tak jako pro planety u jiných hvězd než u Slunce používáme pojem exoplaneta, tak pro komety v jiných planetárních soustavách používáme pojem exokometa). Motto nyní zní ´pozorovat, pozorovat a pozorovat dál´.“

Na otázku proč jsou další pozorování tak nezprostředně nutná, odpověděl Dr. Kabáth těmito slovy: „Například proto, že pokud by se podařilo pozorovat okolí hvězdy a najít prachový disk či prach samotný, hypotéza o exokometách by se dala spíše potvrditDo projektu se nyní zapojí také program SETI. Ostatně myšlenka, že by to byla přeci jen známka civilizace, je zajímavá, ne? A když ne dnes a u tohoto systému, tak jednoduše nějak takhle se to jednou zřejmě potvrdit může. Tak proč o tom nepřemýšlet už nyní?

Proč zpráva zastínila ty jiné, neméně zajímavé?

Antény SETI v Novém Mexiku. Autor: Jean Marc.
Antény SETI v Novém Mexiku.
Autor: Jean Marc.

A trochu spekulace, proč všichni píší o exocivilizacích... Protože SETI a další projekty hledají jevy, které se vymykají periodicitě. Většina jevů jako proměnnost atd. je více či méně periodických, případně jednorázových (jako např. supernovy), ale lze je vysvětlit přírodním mechanismem. SETI hledá zajímavé neperiodické systémy, které by mohly vykazovat v konečném důsledku i známky toho, že se někdo snaží komunikovat, případně známky civilizací, které umějí stavět velké kosmické struktury kolem hvězd atd. Zapojení SETI do sledování tohoto systému tak pochopitelně vyvolala spoustu rozruchu, i když se mezitím ve vesmíru podařilo prozkoumat a objevit několik dalších zajímavých objektů i jevů.

Ať je však pravda jakákoliv, rozhodně není od věci se racionálními úvahami nad pozorovatelnými projevy činností mimozemského života zabývat. Existují dokonce vědecké články, které se věnují vlivu struktur nepřírodního charakteru, tj. postavených civilizacemi, na vliv světelných křivek hvězd, spekter apod. Ovšem zatím žádná taková struktura nebyla potvrzena. A jsme zpět u pozorování Keplera. Proto objev nepravidelností v poklesu jasnosti hvězdy KIC 8462852 vzbudil takový rozruch.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Odborný článek pro Astrophysical Journal

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dalekohled Kepler, KIC 8462852, Mimozemské civilizace, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »