Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Nezvyklý disk kolem hvězdy KIC 8462852.
Autor: NASA.

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. hvězda s diskem kolem sebe) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy. Další pozorování jsou každopádně nutná,“ komentuje Dr. Kabáth.

Co to vlastně kosmický dalekohled Kepler objevil?

Už mnohokrát se stalo, že lidé byli podobným objevem rychle strženi do víru fantaskních teorií. I tady ale platí pravidlo, že je třeba stát při zemi a uvažovat racionálně. Dr. Kabáth to komentuje takto: „Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. ´background binary´, Be hvězdu s diskem) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Systém hvězdy KIC 8462852 je zajímavý a jedinečný tím, že ho nelze jednoduše vysvětlit proměnností hvězdy, planetou atd. Nejspíš se ovšem bude jednat o nějaký přírodní jev. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy (pozn.: tak jako pro planety u jiných hvězd než u Slunce používáme pojem exoplaneta, tak pro komety v jiných planetárních soustavách používáme pojem exokometa). Motto nyní zní ´pozorovat, pozorovat a pozorovat dál´.“

Na otázku proč jsou další pozorování tak nezprostředně nutná, odpověděl Dr. Kabáth těmito slovy: „Například proto, že pokud by se podařilo pozorovat okolí hvězdy a najít prachový disk či prach samotný, hypotéza o exokometách by se dala spíše potvrditDo projektu se nyní zapojí také program SETI. Ostatně myšlenka, že by to byla přeci jen známka civilizace, je zajímavá, ne? A když ne dnes a u tohoto systému, tak jednoduše nějak takhle se to jednou zřejmě potvrdit může. Tak proč o tom nepřemýšlet už nyní?

Proč zpráva zastínila ty jiné, neméně zajímavé?

Antény SETI v Novém Mexiku. Autor: Jean Marc.
Antény SETI v Novém Mexiku.
Autor: Jean Marc.

A trochu spekulace, proč všichni píší o exocivilizacích... Protože SETI a další projekty hledají jevy, které se vymykají periodicitě. Většina jevů jako proměnnost atd. je více či méně periodických, případně jednorázových (jako např. supernovy), ale lze je vysvětlit přírodním mechanismem. SETI hledá zajímavé neperiodické systémy, které by mohly vykazovat v konečném důsledku i známky toho, že se někdo snaží komunikovat, případně známky civilizací, které umějí stavět velké kosmické struktury kolem hvězd atd. Zapojení SETI do sledování tohoto systému tak pochopitelně vyvolala spoustu rozruchu, i když se mezitím ve vesmíru podařilo prozkoumat a objevit několik dalších zajímavých objektů i jevů.

Ať je však pravda jakákoliv, rozhodně není od věci se racionálními úvahami nad pozorovatelnými projevy činností mimozemského života zabývat. Existují dokonce vědecké články, které se věnují vlivu struktur nepřírodního charakteru, tj. postavených civilizacemi, na vliv světelných křivek hvězd, spekter apod. Ovšem zatím žádná taková struktura nebyla potvrzena. A jsme zpět u pozorování Keplera. Proto objev nepravidelností v poklesu jasnosti hvězdy KIC 8462852 vzbudil takový rozruch.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Odborný článek pro Astrophysical Journal

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dalekohled Kepler, KIC 8462852, Mimozemské civilizace, Exoplaneta


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »