Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nalezena nejmenší extrasolární planeta

Nalezena nejmenší extrasolární planeta

phot-25a-04-preview.jpg

Tým evropských astronomů Evropské jižní observatoře našel prozatím nejmenší extrasolární planetu, těleso, které je jen 14x hmotnější než naše Země. Planeta obíhá hvězdu μ Arae v jižním souhvězdí Oltář, vzdálenou od nás 50 světelných roků. Planeta o této velikosti se nalézá na rozhraní mezi skalnatými planetami a plynovými obry. Protože se ale nalézá poměrně blízko mateřské hvězdy, je pravděpodobné, že je skalnatá, nejspíše s relativně malou atmosférou. Byla tedy klasifikovaný jako "super Země".

Na fotografii je 3.6m teleskop na La Silla a spektrograf HARPS.

Nová exoplaneta obíhá jasnou hvězdu μ Arae poměrně rychle, jeden oběh jí trvá jen 9,5 dne. Při své hmotností čtrnácti Zemí, leží nová planeta právě někde na rozhraní planet typu Země nebo Marsu a plynových obrů o velikosti Uranu. Od menších obřích planet sluneční soustavy, se kterými má sice společnou velikost a hmotu, se ale zásadně liší vzdáleností od hostitelské hvězdy. Při tak malé vzdálenosti od hvězdy, ve které se nalézá, se dá oprávněně předpokládat, že i struktura planety je s největší pravděpodobností velmi odlišná od obrů naší planetární soustavy. Objev planety byl umožněn vysokou přesností spektrografu HARPS umístěného na 3,6m teleskopu ESO v La Silla, který dovolí měřit radiální rychlosti s přesností lepší než 1 m/s.

V roce 1995 objevili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz ze Ženevské hvězdárny první planetu u hvězdy 51 v Pegasu. Od té doby je tato, naposledy objevená planeta, již 124 v pořadí. Zatím nalezené exoplanety jsou převážně obří planety, objevené pomocí měření radiálních rychlostí. Tato základní metoda pozorování se opírá o odhalení kolísání rychlosti centrální hvězdy, která mění svůj gravitační tah díky (pro nás neviditelné) exoplanetě tak, jak ta obíhá okolo ní. Podle naměřeného kolísání je odvozena oběžná dráha planety, perioda oběhu a vzdálenost od hvězdy, stejně tak jako její minimální hmotnost.

Hvězda μ Arae se nachází v jižním souhvězdí Ara (Oltář) a je právě tak jasná, aby ještě byla vidět okem, bez pomoci dalekohledu. Tato hvězda byla už dříve známa jako soustava s planetou velikosti Jupiteru, jejíž oběžná doba činí 650 dnů. Předchozí pozorování ale také naznačovala přítomnost dalšího společníka.

Nová měření získaná astronomy pomocí HARPS, spojená s daty dalších pozorovacích týmů tak odhalila zatím nejmenší planetu obíhající jiné slunce. Během 8 nocí, v červnu 2004, se opakovala pozorování hvězdy μ Arae. právě tato opakovaná a soustavná pozorování odhalila periodu oběhu 9,5 dne.

Aktuální modely formování planetárních systémů zatím nejsou schopny odpovědět na úžasnou rozmanitost pozorovaných extrasolárních planet. Podle všeho však nově objevená planeta má pravděpodobně skalnaté (nikoliv ledové) jádro, obklopené malou plynovou obálkou. Proto se jí začalo říkat "super Země".

Současně používaný systém hledání exoplanet dává lepší vyhlídky na objevení velkých planet. Odhalení menších skalnatých planet bude přicházet až s připravovanými misemi jako COROT, Eddington a KEPLER.

Výzkum byl předán pro publikaci v "Astronomy and Astrophysics". Předběžný tisk je k dispozici na http://www.oal.ul.pt/~nuno/.

Zdroj: ESO News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »