Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nalezena nejmenší extrasolární planeta

Nalezena nejmenší extrasolární planeta

phot-25a-04-preview.jpg

Tým evropských astronomů Evropské jižní observatoře našel prozatím nejmenší extrasolární planetu, těleso, které je jen 14x hmotnější než naše Země. Planeta obíhá hvězdu μ Arae v jižním souhvězdí Oltář, vzdálenou od nás 50 světelných roků. Planeta o této velikosti se nalézá na rozhraní mezi skalnatými planetami a plynovými obry. Protože se ale nalézá poměrně blízko mateřské hvězdy, je pravděpodobné, že je skalnatá, nejspíše s relativně malou atmosférou. Byla tedy klasifikovaný jako "super Země".

Na fotografii je 3.6m teleskop na La Silla a spektrograf HARPS.

Nová exoplaneta obíhá jasnou hvězdu μ Arae poměrně rychle, jeden oběh jí trvá jen 9,5 dne. Při své hmotností čtrnácti Zemí, leží nová planeta právě někde na rozhraní planet typu Země nebo Marsu a plynových obrů o velikosti Uranu. Od menších obřích planet sluneční soustavy, se kterými má sice společnou velikost a hmotu, se ale zásadně liší vzdáleností od hostitelské hvězdy. Při tak malé vzdálenosti od hvězdy, ve které se nalézá, se dá oprávněně předpokládat, že i struktura planety je s největší pravděpodobností velmi odlišná od obrů naší planetární soustavy. Objev planety byl umožněn vysokou přesností spektrografu HARPS umístěného na 3,6m teleskopu ESO v La Silla, který dovolí měřit radiální rychlosti s přesností lepší než 1 m/s.

V roce 1995 objevili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz ze Ženevské hvězdárny první planetu u hvězdy 51 v Pegasu. Od té doby je tato, naposledy objevená planeta, již 124 v pořadí. Zatím nalezené exoplanety jsou převážně obří planety, objevené pomocí měření radiálních rychlostí. Tato základní metoda pozorování se opírá o odhalení kolísání rychlosti centrální hvězdy, která mění svůj gravitační tah díky (pro nás neviditelné) exoplanetě tak, jak ta obíhá okolo ní. Podle naměřeného kolísání je odvozena oběžná dráha planety, perioda oběhu a vzdálenost od hvězdy, stejně tak jako její minimální hmotnost.

Hvězda μ Arae se nachází v jižním souhvězdí Ara (Oltář) a je právě tak jasná, aby ještě byla vidět okem, bez pomoci dalekohledu. Tato hvězda byla už dříve známa jako soustava s planetou velikosti Jupiteru, jejíž oběžná doba činí 650 dnů. Předchozí pozorování ale také naznačovala přítomnost dalšího společníka.

Nová měření získaná astronomy pomocí HARPS, spojená s daty dalších pozorovacích týmů tak odhalila zatím nejmenší planetu obíhající jiné slunce. Během 8 nocí, v červnu 2004, se opakovala pozorování hvězdy μ Arae. právě tato opakovaná a soustavná pozorování odhalila periodu oběhu 9,5 dne.

Aktuální modely formování planetárních systémů zatím nejsou schopny odpovědět na úžasnou rozmanitost pozorovaných extrasolárních planet. Podle všeho však nově objevená planeta má pravděpodobně skalnaté (nikoliv ledové) jádro, obklopené malou plynovou obálkou. Proto se jí začalo říkat "super Země".

Současně používaný systém hledání exoplanet dává lepší vyhlídky na objevení velkých planet. Odhalení menších skalnatých planet bude přicházet až s připravovanými misemi jako COROT, Eddington a KEPLER.

Výzkum byl předán pro publikaci v "Astronomy and Astrophysics". Předběžný tisk je k dispozici na http://www.oal.ul.pt/~nuno/.

Zdroj: ESO News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »