Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nalezena trojice superzemí

Nalezena trojice superzemí

Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2008): Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.

Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.

"Obíhají snad okolo každé hvězdy planety? A pokud ano, kolik jich tam je?" podivuje se lovec planet Michel Mayor z observatoře v Ženevě. "Přestože na tuto otázku stále ještě neznáme odpověď, učinili jsme významný krok vpřed k jejímu zodpovězení." Od roku 1995, kdy byla Michelem Mayorem a Didierem Quelozem objevena planeta obíhající kolem hvězdy 51 Pegasi, již bylo nalezeno více jak 270 exoplanet, obíhajících kolem Slunci podobných hvězd. Většina těchto planet jsou plynní obři, podobní Saturnu či Jupiteru. Ze statistik vyplývá, že takováto planeta obíhá kolem každé čtrnácté hvězdy.

"S příchodem mnohem přesnějších přístrojů, mezi které patří také spektrograf HARPS na 3.6 m dalekohledu ESO v La Silla, můžeme objevit i menší planety s hmotností mezi 2-10 hmotnostmi Země," říká Stéphane Udry, jeden z Mayorových kolegů. Takové planety nazýváme superzemě. Hmotnost superzemě je větší než hmotnost Země, ale menší než hmotnost planety Uran či Neptun (tj. okolo 15násobku hmotnosti Země).

Radiální rychlosti třech nových exoplanet
Radiální rychlosti třech nových exoplanet
Astronomové nyní objevili systém složený ze tří superzemí, obíhajících okolo hvězdy, jež je jen o málo hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vzdálena 42 světelných let a nachází se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Malíře (latinsky Doradus a Pictor). "Během posledních pěti let jsme prováděli velmi pečlivá měření radiální rychlosti hvězdy HD40307, která jasně ukázala přítomnost trojice planet v tomto systému," říká Mayor. Planety jsou 4,2; 6,7 a 9,4krát hmotnější než Země a okolo hvězdy obíhají s periodami 4,3; 9,6 a 20,4 dne.

"Změny radiální rychlosti hvězdy způsobené planetami jsou velice malé. Vždyť nejmenší planeta je stotisíckrát lehčí než její mateřská hvězda. Takové odchylky je možné zaznamenat pouze pomocí velice citlivého přístroje, jako je např. HARPS," říká spoluautor François Bouchy z Institut d'Astrophysique de Paris. Změna radiální rychlosti hvězdy, způsobená planetou, činí jen několik metrů za sekundu.

Na stejné konferenci byl také ohlášen objev dalších dvou planetárních soustav, učiněný pomocí spektrografu HARPS. V prvním systému obíhá kolem hvězdy HD 181433 superzemě (7,5 hmotnosti Země) s periodou 9,5 dne, a také planeta podobná Jupiteru s oběžnou dobou 3 roky. Druhý systém obsahuje planetu s oběžnou dobou 4 dny (22 hmotností Země) a Saturnu podobného plynného obra s periodou oběhu 3 roky. "Uvedené planety jsou (jistě) pouze špičkou ledovce," říká Mayor. "Po vyhodnocení dat naměřených u všech hvězd nám HARPS ukázal, že okolo jedné třetiny ze všech Slunci podobných hvězd obíhá buď superzemě nebo planeta podobná Neptunu s oběžnou dobou menší než 50 dní."

Je mnohem snazší nalézt planety s krátkou dobou oběhu než ty na vzdálených drahách s dlouhými periodami. "Je velmi pravděpodobné, že kolem hvězd neobíhají jenom superzemě, ale také planety s hmotností podobnou Zemi. Ty však zatím nejsme schopni objevit. Když k tomuto předpokladu přidáme již známé exoplanety podobné Jupiteru, můžeme snadno dojít k závěru, že planety jsou vlastně všude," uzavírá Udry.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 019/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »