Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

Perkův dalekohled na ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd AV ČR.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 23. září 2016 skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 26. září 2016.

Setkání se zúčastnilo na 30 astronomů a technických pracovníků z observatoří v Ondřejově a Thueringer Landessternwarte Tautenburg v Německu. Tautenburská observatoř má v provozu „dvojče ondřejovského dalekohledu“.

Diskutovalo se o budoucím využití dalekohledu pro žhavá vědecká témata současné astronomie jako exoplanety, pulsace hvězd a pozorování tzv. horkých hvězd. Byla domluvena spolupráce s kolegy z Thueringer Landessternwarte Tautenburg na poli výstavby nových přístrojů a zlepšení stávajících. Setkání demonstrovalo fakt, že dvoumetrový Perkův dalekohled a jeho dvojče v Tautenburgu jsou i v éře moderních 8metrových dalekohledů na Evropské jižní observatoři a dokonce i plánovaného největšího dalekohledu světa o průměru přes 39 metrů stále velice potřebné přístroje a jsou schopny produkovat skvělé vědecké výsledky.

Od roku 2017 se bude s Perkovým dalekohledem pozorovat společně s observatoří v Tautenburgu vzorek vybraných kandidátů na exoplanety z mise k2/kepler za účelem jejich charakterizace. Perkův dvoumetrový dalekohled bude také zapojen do hledání „nové Země“ v rámci vesmírné mise PLATO (plánovaný start 2024), která bude hledat Zemi podobné planety a bude třeba pozorovat a potvrdit touto misí objevené kandidáty pomocí pozemských dalekohledů jako je třeba Perkův dvoumetrový dalekohled (Dr. Petr Kabáth – Astronomický ústav AV ČR). Novým pozorovacím programem našeho národního dalekohledu bude také hledání a monitorování hvězdných erupcí (obdoba slunečních erupcí) spolu s německými kolegy z observatoře v Tautenburgu (prof. Petr Heinzel – Astronomický ústav AV ČR).

Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri Autor: ESO/M. Kornmesser
Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri
Autor: ESO/M. Kornmesser
Setkání k národnímu přístroji ČR předcházelo mezinárodní setkání o exoplanetách (planetách mimo Sluneční soustavu). Meetingu o exoplanetách se zúčastnilo 15 vědců z Rakouska, Německa, Slovenska a ČR. Diskutována byla možnost budoucí německo – rakousko – slovensko – české spolupráce při pozorování exoplanet pomocí spektroskopie, do které by byl zapojen i český Perkův dvoumetrový dalekohled.

"Ondřejovský dvoumetr", dnes pojmenovaný Perkův dalekohled, je největším dalekohledem u nás. Vyroben byl německou firmou Carl Zeiss a na observatoři v Ondřejově byl do provozu uveden v srpnu 1967 v rámci Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Průměr zrcadlového objektivu má 2 metry, dalekohled pracuje s ohniskovou vzdáleností 64 metrů, hmotnost otáčivých částí je 80 tun. Dalekohled se používá se spektrografem a pozorují s ním vědci Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, ale i z jiných českých institucí.

Kontakty a další informace

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 233
E-mail: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Perkův dalekohled


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »