Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová družice NASA ke hledání exoplanet

Nová družice NASA ke hledání exoplanet

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. NASA to oznámila počátkem dubna 2013. Projekt bude realizován v rámci programu Explorer. Cena jednotlivých misí tohoto programu (včetně startu) je limitována finanční částkou 200 miliónů amerických dolarů.

Astronomická družice TESS bude hledat planety za hranicemi Sluneční soustavy pomocí tranzitní metody (tzv. tranzitů), při nichž dochází k opakovanému nepatrnému zeslabení jasnosti hvězdy, kterou pravidelně při svém oběhu částečně zakrývá přítomná planeta. Tím dochází k měřitelnému poklesu jasnosti sledované hvězdy. Metoda umožňuje přesné určení průměru planety a při znalosti její hmotnosti rovněž určení průměrné hustoty.

Vědecká družice TESS bude první kosmickou misí, která bude při pátrání po exoplanetách postupně zkoumat celou oblohu se zaměřením především na hledání malých kamenných planet kroužících v okolí blízkých hvězd.

Nová družice TESS by se měla stát přímým nástupcem kosmického dalekohledu Kepler, který od svého vypuštění v roce 2009 objevil již více než 100 potvrzených exoplanet, dalších několik tisíc těles jsou vážní kandidáti na exoplanety. Družice Kepler je schopna při pozorování hvězd „nahlédnout“ do vzdálenosti zhruba 3 000 světelných roků, avšak neustále se dívá do jednoho místa oblohy. Hledá přitom opakující se poklesy jasnosti jednotlivých hvězd, kterých sleduje asi 150 000. Tyto poklesy jasnosti jsou způsobovány tzv. tranzity, tj. přechody „neviditelných“ planet před kotoučkem hvězdy při pohledu z družice, která se nachází na podobné oběžné dráze kolem Slunce jako Země. Ačkoliv družice Kepler dosud nezaznamenala přítomnost planety velikosti Země, ze statistických analýz vyplývá, že by se taková planeta mohla nacházet ve vzdálenosti zhruba 6,5 světelného roku.

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice TESS bude pátrat po exoplanetách stejnou metodou jako již zmiňovaná a stále ještě fungující družice Kepler. Bude však využívat sadu čtyř širokoúhlých kamer (původně se počítalo s šesti kamerami), které jí umožní sledovat změny jasnosti přibližně dvou miliónů blízkých a jasných hvězd v okolí Slunce (včetně asi tisíce červených trpaslíků). Jedním z úkolů této výzkumné mise bude hledání exoplanet velikosti Země, které kolem mateřských hvězd obíhají uvnitř tzv. obyvatelné zóny, což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu případných planet existují příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody.

„Dosavadní závěry výzkumů z družice Kepler napovídají, že připravovaná družice TESS se nebude muset dívat tak daleko, aby objevila planety podobné Zemi,“ říká Natalie Batalha, členka týmu družice Kepler. „Pokud takové planety existují – a výsledky pozorování družice Kepler naznačují, že by měly existovat – potom je družice TESS objeví.“

Vědecký tým připravující družici TESS je přesvědčen, že se jim podaří objevit více než 1000 (možná až 10 000) exoplanet během prvních dvou let měření jasností hvězd, což astronomům poskytne dostatek nových světů k detailnímu studiu. Jakmile budou blízké exoplanety objeveny, připravovaný velký kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope) vybavený objektivem o průměru 6,5 metru bude schopen studovat jejich atmosféry za účelem hledání přítomného života. Vypuštění kosmického dalekohledu JWST je naplánováno na rok 2018.

„Exoplanety objevené družicí TESS budou představovat po několik příštích desetiletí nejlepší příležitost pro detekci projevů organického života na jiných tělesech, mimo naši Sluneční soustavu,“ říká Jon Jenkins, člen vědeckých týmů družic Kepler i TESS.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Družice TESS, Exoplanety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »