Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nový lovec planet, přístroj NIRPS, spatřil první světlo

Nový lovec planet, přístroj NIRPS, spatřil první světlo

Přístroj NIRPS a jeho systém adaptivní optiky, který je instalován na 3,6metrovém dalekohledu ESO. Světlo z dalekohledu je před přivedením do optického vlákna nasměrováno přes řadu zrcadel.
Autor: N. Blind (Observatoire de Genève)/NIRPS consortium/ESO

Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.

Přístroj se zaměří na hledání skalnatých světů, které jsou klíčovým cílem pro pochopení vzniku a vývoje planet a jsou nejpravděpodobnějšími planetami, na nichž se může vyvinout život. NIRPS bude hledat tyto skalnaté exoplanety kolem malých, chladných červených trpaslíků – nejběžnějšího typu hvězd v naší Galaxii, které mají hmotnost přibližně dvakrát až desetkrát menší než naše Slunce.

Tento neuvěřitelný infračervený přístroj nám pomůže najít nejbližší obyvatelné světy k naší Sluneční soustavě,“ říká René Doyon, ředitel Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal a jeden z vedoucích výzkumu NIRPS.

NIRPS bude hledat exoplanety pomocí metody radiálních rychlostí. Když planeta obíhá kolem hvězdy, její gravitační přitažlivost způsobuje mírné „kmitání“ hvězdy, což má za následek červený nebo modrý posuv jejího světla, jak se hvězda vzdaluje od Země nebo se k ní přibližuje. Měřením drobných změn v jejím světle pomůže NIRPS astronomům změřit hmotnost planety a další její vlastnosti.

NIRPS bude hledat toto spektrální kmitání v oboru blízkého infračerveného světla, protože to je hlavní rozsah vlnových délek vyzařovaných malými a chladnými hvězdami. V pátrání po nových kamenných světech se připojí k přístroji HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který je od roku 2003 instalován na stejném teleskopu. Ten také využívá metodu radiálních rychlostí, ale pracuje ve viditelném světle. Použití obou přístrojů současně umožní komplexnější analýzu těchto skalnatých světů.

První nezpracovaná data z přístroje NIRPS, spektrum Barnardovy hvězdy. Na vodorovných čárách jsou pozorovatelné jak absorpční čáry hvězdy, tak absorpce ze zemské atmosféry. Přerušované čáry se používají jako reference pro vodorovné čáry, aby vědci věděli, kterým vlnovým délkám světla jednotlivá místa odpovídají. Autor: ESO/NIRPS consortium
První nezpracovaná data z přístroje NIRPS, spektrum Barnardovy hvězdy. Na vodorovných čárách jsou pozorovatelné jak absorpční čáry hvězdy, tak absorpce ze zemské atmosféry. Přerušované čáry se používají jako reference pro vodorovné čáry, aby vědci věděli, kterým vlnovým délkám světla jednotlivá místa odpovídají.
Autor: ESO/NIRPS consortium
Další klíčový rozdíl mezi oběma přístroji spočívá v tom, že NIRPS se bude spoléhat na výkonný systém adaptivní optiky – tedy techniku, která koriguje účinky atmosférických turbulencí. Díky jejímu použití NIRPS více než zdvojnásobí svou účinnost při hledání a studiu exoplanet.

NIRPS se připojuje k velmi malému počtu vysoce výkonných spektrografů pro blízkou infračervenou oblast a očekáváme, že bude klíčovým hráčem pro pozorování v součinnosti s vesmírnými misemi, jako je vesmírný teleskop Jamese Webba, a pozemními observatořemi,“ dodává François Bouchy z Université de Genève ve Švýcarsku, další vedoucí výzkumu NIRPS.

Na objevy učiněné pomocí NIRPS a HARPS navážou některé z nejvýkonnějších observatoří na světě jako je například Velmi velký dalekohled ESO a připravovaný Extrémně velký dalekohled v Chile (pro který se vyvíjejí podobné přístroje – HARMONI a ANDES). Díky spolupráci s vesmírnými i pozemními observatořemi bude NIRPS schopen získat informace o složení exoplanety, a dokonce hledat známky života v její atmosféře.

NIRPS byl vybudován v rámci mezinárodní spolupráce vedené týmem Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal v Kanadě a Observatoire Astronomique de l'Université de Genève ve Švýcarsku. Do konsorcia NIRPS jsou zapojené také Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, University of Porto & University of Lisbon, Portugalsko, Instituto de Astrofísica de Canarias, Španělsko, Université de Grenoble, Francie a Universidade Federal do Rio Grande do Norte, Brazílie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO News



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Spektrograf, NIRPS, ESO, Harps, Observatoř La Silla


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »