Nový lovec planet, přístroj NIRPS, spatřil první světlo

Přístroj se zaměří na hledání skalnatých světů, které jsou klíčovým cílem pro pochopení vzniku a vývoje planet a jsou nejpravděpodobnějšími planetami, na nichž se může vyvinout život. NIRPS bude hledat tyto skalnaté exoplanety kolem malých, chladných červených trpaslíků – nejběžnějšího typu hvězd v naší Galaxii, které mají hmotnost přibližně dvakrát až desetkrát menší než naše Slunce.

„Tento neuvěřitelný infračervený přístroj nám pomůže najít nejbližší obyvatelné světy k naší Sluneční soustavě,“ říká René Doyon, ředitel Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal a jeden z vedoucích výzkumu NIRPS.

NIRPS bude hledat exoplanety pomocí metody radiálních rychlostí. Když planeta obíhá kolem hvězdy, její gravitační přitažlivost způsobuje mírné „kmitání“ hvězdy, což má za následek červený nebo modrý posuv jejího světla, jak se hvězda vzdaluje od Země nebo se k ní přibližuje. Měřením drobných změn v jejím světle pomůže NIRPS astronomům změřit hmotnost planety a další její vlastnosti.

NIRPS bude hledat toto spektrální kmitání v oboru blízkého infračerveného světla, protože to je hlavní rozsah vlnových délek vyzařovaných malými a chladnými hvězdami. V pátrání po nových kamenných světech se připojí k přístroji HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který je od roku 2003 instalován na stejném teleskopu. Ten také využívá metodu radiálních rychlostí, ale pracuje ve viditelném světle. Použití obou přístrojů současně umožní komplexnější analýzu těchto skalnatých světů.

Další klíčový rozdíl mezi oběma přístroji spočívá v tom, že NIRPS se bude spoléhat na výkonný systém adaptivní optiky – tedy techniku, která koriguje účinky atmosférických turbulencí. Díky jejímu použití NIRPS více než zdvojnásobí svou účinnost při hledání a studiu exoplanet.

„NIRPS se připojuje k velmi malému počtu vysoce výkonných spektrografů pro blízkou infračervenou oblast a očekáváme, že bude klíčovým hráčem pro pozorování v součinnosti s vesmírnými misemi, jako je vesmírný teleskop Jamese Webba, a pozemními observatořemi,“ dodává François Bouchy z Université de Genève ve Švýcarsku, další vedoucí výzkumu NIRPS.

Na objevy učiněné pomocí NIRPS a HARPS navážou některé z nejvýkonnějších observatoří na světě jako je například Velmi velký dalekohled ESO a připravovaný Extrémně velký dalekohled v Chile (pro který se vyvíjejí podobné přístroje – HARMONI a ANDES). Díky spolupráci s vesmírnými i pozemními observatořemi bude NIRPS schopen získat informace o složení exoplanety, a dokonce hledat známky života v její atmosféře.

NIRPS byl vybudován v rámci mezinárodní spolupráce vedené týmem Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal v Kanadě a Observatoire Astronomique de l'Université de Genève ve Švýcarsku. Do konsorcia NIRPS jsou zapojené také Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, University of Porto & University of Lisbon, Portugalsko, Instituto de Astrofísica de Canarias, Španělsko, Université de Grenoble, Francie a Universidade Federal do Rio Grande do Norte, Brazílie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO News