Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

HD209458b.jpg
Čtveřice autorů, vědců z Leicesterské univerzity, Institutu astronomie v Cambridge a Institutu věd kosmického teleskopu, vyslovila názor, že sluneční soustava může být konec konců ve vesmíru jedinečná. M.E.Beer, A.R.King, M.Livio a J.E.Pringle, zveřejnili předběžný tisk své práce, která bude publikována v magazínu NATURE. Nakonec bychom mohli být ve vesmíru i sami...

Během minulého desetiletí bylo objeveno více než 120 planet okolo dalších hvězd a to povzbuzovalo mnoho vědců k úvahám , že obyvatelné planety jako je ta naše, by mohly být ve vesmíru běžné. Ale pod záštitou Královské astronomické společnosti (RAS), nedávno zpracovaná studie říká - ještě jednou si to promyslete.

Martin Beer z Univerzity v Leicesteru, spolu se svými spolupracovníky argumentuje, že naše sluneční soustava může být ve vesmíru vysoce neobvyklá, ve srovnání s planetárními systémy ostatních hvězd. V předběžném tisku publikovaném na http://xxx.arxiv.org/pdf/astro-ph/0407476, poukazují na to, že všechny cizí planety, které jsme zatím objevili byly utvořeny úplně jiným postupem než náš svět. Jestli je tomu skutečně tak, jak říká Beer, "... tam nahoře nemusí nutně být mnoho dalších Zemí...".

Většina planet kolem dalších hvězd, byla objevena díky jejich gravitačnímu působení na mateřskou hvězdu. Jsou tedy příliš velké, hmotné a jejich dráhy příliš nevhodné pro to, aby na nich vznikl život, tak jak ho známe. Podobají se spíše našemu Jupiter nebo jsou dokonce ještě větší a většinou i teplejší.

Beer proto připomíná, že od té doby, co Koperník přemístil Zemi mimo středu vesmíru, astronomové podvědomě inklinovali k tomu předpokládat, že na našem místě ve vesmíru není nic zvláštního. Zdá se ale, že vůbec není vyloučena ani možnost, že náš planetární systém nemusí být až tak docela normální. Beer a jeho kolegové se domnívají, že je tomu právě tak a naše sluneční soustava není zrovna etalonem ostatních planetárních systémů.

Argumentují tím, jak zřejmě sluneční soustava vznikala. Uplatnily se zde dva až tři různé způsoby vzniku planet. Vnitřní planety naší sluneční soustavy se daly dohromady z malých kusů. Mrak plynu a prachu obklopující nově se tvořící Slunce se nahromadil do malých shluků, které se pak srážely, až se zformovaly skalnaté planetesimály. Teprve sloučení planetesimál vytvořilo skalnaté planety jako je Země a Mars nebo pevné jádro obřích planet jako je Jupiter, které pak přitahovalo plyn až se vytvořila silná a hustá atmosféra. Podle nedávno zveřejněných posledních objevů totiž způsob vzniku Jupiteru a Saturnu také neměl stejný princip.

Takový komplikovaný způsob ale není jediný jak může vzniknout sluneční soustava. Obří planety mohou kondenzovat přímo z plynného materiálu kolem hvězd a nabírat pak svojí vlastní gravitací další hmotu. Tímto postupem se ale tvoří výhradně obří planety a nezdá se, že by se spolu s tím mohly tvořit i menší skalnaté planety.

Je tedy jen otázkou, který ze způsobů vzniku planet a planetárních systémů je ve vesmíru obvyklejší. Nejlepším způsobem jak na to odpovědět je hledat dál a shromáždit ještě více pozorování, komentuje vlastní práci Beer. Jen tak se může dozvědět jak neobvyklou soustavou ve vesmíru opravdu jsme.

Zdroj: news@nature.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »