Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární systém TRAPPIST-1 je starší než Sluneční soustava

Planetární systém TRAPPIST-1 je starší než Sluneční soustava

Planetární soustava u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

Vědci nyní mohou dobře odhadnout věk jedné z nejúchvatnějších doposud objevených planetárních soustav – TRAPPIST-1, což je soustava sedmi planet velikosti Země obíhajících kolem mimořádně studeného červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země. Astronomové v nové studii uvádějí, že hvězda TRAPPIST-1 je docela stará: její věk se odhaduje na 5,4 až 9,8 miliardy roků. To je téměř dvakrát více než věk Sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,5 miliardami roků.

Informace o objevu sedmi oběžnic v soustavě TRAPPIST-1 byla zveřejněna počátkem letošního roku na konferenci NASA. K objevu vedla kombinace dat z dalekohledu Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope (TRAPPIST) v Chile, Spitzerova kosmického teleskopu NASA a dalších pozemních dalekohledů. Tři planety v soustavě TRAPPIST-1 mají své dráhy v obyvatelné zóně kolem trpasličí hvězdy, což je oblast, kde se na povrchu obíhajících kamenných těles může vyskytovat voda v kapalném stavu. Všech sedm planet má pravděpodobně tzv. vázanou rotaci, což znamená, že k mateřské hvězdě přivrací pouze jednu svoji polokouli.

V době objevu se astronomové domnívali, že soustava TRAPPIST-1 může být stará přibližně 500 miliónů roků, protože má velmi nízkou hmotnost (zhruba 8 % hmotnosti Slunce), takže jí netrvalo dlouho smrštit se na současnou velikost jen nepatrně větší než průměr planety Jupiter. Avšak i tento nízký věk byl nejistý. Jsou dráhy planet v tomto kompaktním systému stabilní? Mohl mít život dostatek času ke svému vývoji na některé z těchto planet?

Naše závěry pomohou vymezit vývoj systému TRAPPIST-1, který přetrval několik miliard roků. To znamená, že se planety vyvíjely společně, jinak by se systém již dávno rozpadnul,“ říká Adam Burgasser, astronom na University of California, San Diego a hlavní autor článku. Dalším členem týmu byl Eric Mamajek, zástupce vědeckého programu pro NASA's Exoplanet Exploration Program na NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, který se podílel na výpočtu věku soustavy TRAPPIST-1. Výsledky objevu budou publikovány v časopise The Astrophysical Journal.

Planety obíhající kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1 Autor: NASA/JPL-Caltech
Planety obíhající kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech
Není jasné, co tento vyšší věk znamená pro obyvatelnost planet. Na jedné straně starší hvězdy vybuchují méně než hvězdy mladé a Adam Burgasser a Eric Mamajek tvrdí, že TRAPPIST-1 je relativně klidná ve srovnání s jinými mimořádně studenými červenými trpaslíky. Na druhou stranu protože se planety nacházejí tak blízko hvězdy, za miliardy roků byly zřejmě bombardovány zářením o vysokých energiích, což mohlo vést k odpaření velkého množství vody a k úniku části atmosféry. Ekvivalent oceánů na Zemi se mohl vypařit z každé planety v soustavě TRAPPIST-1 kromě dvou nejvzdálenějších – planet g a h. V naší Sluneční soustavě je Mars příkladem planety, která pravděpodobně měla v minulosti vodu na svém povrchu, ale většinu vody a atmosféry ztratila v průběhu miliard roků vlivem vysokoenergetického záření Slunce.

Nicméně vysoký věk nutně neznamená, že atmosféra planety byla erodována. Je známo, že planety v soustavě TRAPPIST-1 mají nižší hustoty než Země. Je docela možné, že větší zásoby těkavých látek, jako je například voda, mohou vytvářet hustou atmosféru, která bude chránit povrch planety před škodlivou radiací. Hustá atmosféra může rovněž pomoci přerozdělovat teplo na noční polokouli těchto gravitačně vázaných planet a zvýšit tak její obyvatelnost. Ale to může mít i opačný účinek v podobě „překotného skleníkového efektu“, při kterém je atmosféra tak hustá, že dojde k přehřátí povrchu podobně jako na Venuši.

Pokud na těchto planetách existuje život, můžeme spekulovat, že to bude houževnatý život, protože bude schopen přežívat miliardy roků některé potenciálně nepřátelské podmínky,“ říká Adam Burgasser.

Naštěstí hvězdy o nízké hmotnosti jako je TRAPPIST-1 mají takové teploty a jasnosti, které zůstávají relativně konstantní i několik biliónů roků, narušované občasným náhlým magnetickým vzplanutím. Životnost trpasličích hvězd jako TRAPPIST-1 je odhadována na mnohem delší dobu, než je stáří vesmíru při udávaném věku 13,7 miliardy roků (pro porovnání: očekávaná životnost Slunce je asi 10 miliard roků).

Hvězdy mnohem hmotnější než Slunce spotřebovávají své palivo velmi rychle, svítí pouze milióny roků a nakonec explodují jako supernova,“ říká Eric Mamajek. „Avšak TRAPPIST-1 se spíše podobá pomalu hořící svíčce, která bude svítit zhruba 900× déle, než je současné stáří vesmíru.“

K určení stáří hvězdy TRAPPIST-1 použili Adam Burgasser a Eric Mamajek několik vodítek včetně toho, jak rychle se hvězda pohybuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy (rychlejší hvězdy jsou obvykle starší), chemické složení její atmosféry a jak mnoho erupcí bylo registrováno v průběhu pozorovacího období. Všechny tyto zjištěné informace vedly k závěru, že hvězda je výrazně starší než Slunce.

Budoucí pozorování pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (a v budoucnu i pomocí James Webb Space Telescope JWST) mohou odhalit, zda tyto planety mají atmosféry a zda se podobají zemskému ovzduší.

Tyto nové závěry poskytují potřebné souvislosti pro budoucí pozorování planet v soustavě TRAPPIST-1, která nám mohou přinést pohled na problém, jak atmosféry planet vznikly a jak se dále vyvíjely a zda i nadále přetrvávají,“ dodává Tiffany Kataria z JPL, odbornice na exoplanety, která nebyla členkou výzkumného týmu.

Následující pozorování pomocí kosmické observatoře Spitzer mohou pomoci astronomům zlepšit jejich odhady hustot planet obíhajících kolem hvězdy TRAPPIST-1, což může vést k lepšímu pochopení jejich chemického složení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Trappist-1, Červený trpaslík


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »