Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Život v soustavě TRAPPIST-1 může ohrožovat vlastní hvězda

Život v soustavě TRAPPIST-1 může ohrožovat vlastní hvězda

Umělecké znázornění planetární soustavy u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/R. Hurt/T. Pyle

Podle dvou nezávislých týmů astrofyziků z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a Lowell Center for Space Science and Technology je chování mateřské hvězdy v planetární soustavě TRAPPIST-1 velmi ohrožující pro případný život na planetách, které kolem ní obíhají. Některé z těchto planet totiž krouží v obyvatelné zóně, což zaručuje příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody na povrchu a případný život.

V únoru 2017 astronomové oznámili, že hvězda TRAPPIST-1 vlastní přinejmenším sedm planetTRAPPIST-1b, c, d, e, f, g a h.

Všechny tyto planety mají rozměry podobné Zemi a Venuši nebo jsou jen nepatrně menší. Kolem mateřské hvězdy krouží ve velice krátkých periodách: 1,51; 2,42; 4,04; 6,06; 9,21; 12,35 a 20 dnů. Tři z těchto planet obíhají v tzv. obyvatelné zóně kolem mateřské hvězdy, což znamená, že mohou poskytovat útočiště s vhodnými podmínkami pro život.

Mateřská hvězda TRAPPIST-1 je červeným trpaslíkem. Nachází se v souhvězdí Vodnáře, od Země ji dělí vzdálenost 38,8 světelného roku. Hvězda je nepatrně větší než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě a její hmotnost dosahuje pouze 86 % hmotnosti našeho Slunce. Velmi rychle rotuje a dochází u ní k velmi intenzivním vzplanutí ultrafialového záření.

V první nové studii, kterou vypracovali Manasvi Lingam a Avi Loeb z Center for Astrophysics (CfA), vzali vědci v úvahu mnoho faktorů, které mohou ovlivňovat podmínky na povrchu planet obíhajících kolem červených trpaslíků.

Pro soustavu TRAPPIST-1 se zabývali také tím, jaký dopad může mít teplota na ekologii a evoluci, zda ultrafialové záření centrální hvězdy může narušit atmosféry sedmi planet, které kolem ní obíhají.

Všechny tyto planety v soustavě TRAPPIST-1 se nacházejí mnohem blíže mateřské hvězdě, než činí vzdálenost Země od Slunce; tři z nich obíhají uvnitř obyvatelné zóny.

Představa obyvatelné zóny je založena na tom, že planety obíhají po takových oběžných drahách, které umožňují výskyt kapalné vody na jejich povrchu,“ říká Manasvi Lingam. „To však je pouze jeden faktor pro určení, zda na povrchu existují příznivé podmínky pro život.“ Astronomové zjistili, že planety kroužící kolem hvězdy TRAPPIST-1 by byly bombardovány silným ultrafialovým zářením o intenzitě mnohem vyšší, než jakému je vystavena Země.

Protože planety zasahuje velký příval záření z hvězdy, vyplývá z našich výzkumů, že atmosféry planet v soustavě TRAPPIST-1 budou z velké části zpustošeny,“ dodává Avi Loeb. „To by snížilo naděje na vývoj života a jeho pokračování.“

Astronomové odhadují, že šance na složitější život existující na některé ze tří planet obíhajících v obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1 je menší než 1 % v porovnání s výskytem života na Zemi.

Článek autorů Manasvi Lingam a Avi Loeb byl publikován v časopise International Journal of Astrobiology.

Porovnání planetární soustavy TRAPPIST-1 a těles Sluneční soustavy Autor: ESO/O. Furtak
Porovnání planetární soustavy TRAPPIST-1 a těles Sluneční soustavy
Autor: ESO/O. Furtak
Ve druhé studii astrofyzička Cecilia Garraffo s kolektivem spoluautorů zjistila, že hvězda TRAPPIST-1 představuje ještě další hrozbu pro život na planetách, které kolem ní obíhají. Podobně jako Slunce vysílá do okolního prostoru proud nabitých částic.

Avšak tlak vyvíjený hvězdným větrem z hvězdy TRAPPIST-1 na její planety je 1000× až 100 000× větší, než jaký se uplatňuje při vlivu slunečního větru na Zemi. Vědci se domnívají, že magnetické pole hvězdy se propojí s magnetickými poli planet, které kolem ní obíhají, což umožní částicím intenzivního hvězdného větru přímo proniknout do planetárních atmosfér.

Pokud tento proud částic bude dostatečně silný, může to vést ke znehodnocení atmosfér planet a možná i k jejich úplnému vypaření. „Magnetické pole Země působí jako ochranný štít proti potenciálnímu negativnímu působení slunečního větru,“ říká Cecilia Garraffo.

Pokud by byla Země mnohem blíže Slunci a podléhala velkému náporu nabitých částic podobně, jak to musí dělat planety v okolí hvězdy TRAPPIST-1, náš planetární ochranný štít by se poměrně rychle zhroutil.

Článek, jehož autorkou je Cecilia Garraffo se svými spolupracovníky, bude publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Přestože tyto dvě studie napovídají, že pravděpodobnost života může být mnohem nižší, než se dříve předpokládalo, neznamená to, že planetární systém hvězdy TRAPPIST-1 či planety jiných soustav s hvězdou typu červeného trpaslíka zcela postrádají život.

Neřekli jsme definitivně, že lidé by měli zanechat pátrání po životě v okolí červených trpasličích hvězd,“ říká Jeremy Drake. „Avšak naše práce a práce našich kolegů ukázaly, že bychom se měli především zaměřit na četné hvězdy, které jsou velmi podobné Slunci.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Červený trpaslík, Trappist-1, Exoplanety


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »