Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Počet exoplanet přesáhl hranici 100

Počet exoplanet přesáhl hranici 100

V uplynulých týdnech byly do seznamu exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce) zapsány další dvě položky a počet známých exoplanet tak přesáhl hranici 100.

Naprostá většina dosud objevených exoplanet jsou obří plynná tělesa podobná našemu Jupiteru nebo i větší. Takové planety bez pevného povrchu neskýtají příznivé podmínky pro vznik a vývoj případného mimozemského života, ale současná technika zatím neumožňuje zjišťovat přítomnost méně hmotných těles.

Jedno z posledních dvou nově objevený těles má však hmotnost asi 69 % hmotnosti Saturnu nebo chcete-li 60 násobek hmotnosti Země. Planeta obíhá kolem hvězdy s katalogovým označením HD 76700 podobné našemu Slunci. Vzdálenost této hvězdy od Země je asi 195 světelných let. Planeta kolem hvězdy obíhá ve vzdálenosti 0,049 astronomické jednotky, což je osmkrát méně než vzdálenost, ve které obíhá kolem Slunce planeta Merkur.

Jean Schneider z hvězdárny v Paříži na svých internetových stránkách udržuje neustále aktuální katalog objevených exoplanet obsahující všechny důležité údaje. Zaujmout může třeba fakt, že se podařilo najít planety obíhající kolem pulsarů, tedy neutronových hvězd. Tyto planety tedy přežily relativně bouřlivé procesy, které vzniku neutronové hvězdy předcházely. Z katalogu dále vyplývá, že exoplanety byly pozorovány také u hvězd, které můžeme na vlastní oči spatřit na noční obloze a to bez použití dalekohledu. Takovou nejznámejší hvězdou je například Aldebaran, nejjasnější hvězda souhvězdí Býka.

Podle www.astronomy.com z 19. 7. 2002 a katalogu exoplanet http://www.obspm.fr/planets




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »