Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Počet exoplanet přesáhl hranici 100

Počet exoplanet přesáhl hranici 100

V uplynulých týdnech byly do seznamu exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce) zapsány další dvě položky a počet známých exoplanet tak přesáhl hranici 100.

Naprostá většina dosud objevených exoplanet jsou obří plynná tělesa podobná našemu Jupiteru nebo i větší. Takové planety bez pevného povrchu neskýtají příznivé podmínky pro vznik a vývoj případného mimozemského života, ale současná technika zatím neumožňuje zjišťovat přítomnost méně hmotných těles.

Jedno z posledních dvou nově objevený těles má však hmotnost asi 69 % hmotnosti Saturnu nebo chcete-li 60 násobek hmotnosti Země. Planeta obíhá kolem hvězdy s katalogovým označením HD 76700 podobné našemu Slunci. Vzdálenost této hvězdy od Země je asi 195 světelných let. Planeta kolem hvězdy obíhá ve vzdálenosti 0,049 astronomické jednotky, což je osmkrát méně než vzdálenost, ve které obíhá kolem Slunce planeta Merkur.

Jean Schneider z hvězdárny v Paříži na svých internetových stránkách udržuje neustále aktuální katalog objevených exoplanet obsahující všechny důležité údaje. Zaujmout může třeba fakt, že se podařilo najít planety obíhající kolem pulsarů, tedy neutronových hvězd. Tyto planety tedy přežily relativně bouřlivé procesy, které vzniku neutronové hvězdy předcházely. Z katalogu dále vyplývá, že exoplanety byly pozorovány také u hvězd, které můžeme na vlastní oči spatřit na noční obloze a to bez použití dalekohledu. Takovou nejznámejší hvězdou je například Aldebaran, nejjasnější hvězda souhvězdí Býka.

Podle www.astronomy.com z 19. 7. 2002 a katalogu exoplanet http://www.obspm.fr/planets




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »