Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Světlečervená tečka se vybarvuje

Světlečervená tečka se vybarvuje

'Pale Red Dot' - pátrání po exoplanetách u Proximy Centauri
Autor: ESO/Pale Red Dot

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.

No dobrá, existenci života (ufony nevyjímaje) současným pozorováním nejspíš nezjistíme, ale můžeme se dozvědět, jestli tam vůbec nějaká planeta je. Dřívější pozorování naznačují, že nějaká menší (o hmotnosti srovnatelné s naší Zemí) by tam být mohla. Ovšem, protože mnoho věcí má nějaký ten háček, a v astronomii to platí vždycky, tento signál by také mohl souviset se samotnou aktivitou a vlastnostmi Proximy Centauri.

Nejběžnější metody pro hledání exoplanet jsou metoda zákrytová (tu používá např. satelit Kepler) a metoda radiálních rychlostí (např. HARPS). Ta první využívá přechodů planet přes hvězdný disk a měří se změny jasnosti hvězdy s časem. Druhá měří změny rychlosti hvězdy (existence planety se projevuje jemným "vrávoráním" hvězdy). Čím menší planeta (a čím větší hvězda), tím menší jsou měřitelné odchylky, ať už v jasnosti či v rychlosti.

Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations). Autor: ESO.
Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations).
Autor: ESO.
Radiální rychlost hvězdy či její jas se může periodicky měnit i z jiných důvodů, než je existence planety. Nejčastěji je to projev magnetického pole, proměnnosti hvězdy či hvězdné skvrny. Proto se všechny hvězdy, u kterých je podezření na existenci planety třebas na základě změn jasnosti, pozorují spektrografem, aby se potvrdila nebo vyloučila přítomnost odchylek v radiální rychlosti. Probíhající kampaň PaleRedDot poskytne současné pozorování obou typů, tj. jasnosti a rychlosti, po poměrně dlouhý interval a tak by analýza dat a případná přítomnost planety měla být určena s poměrně vysokou přesností. Samozřejmě neodhalí všechno - např. planety s oběžnou dobou několik roků se v datech vůbec neprojeví - ale protože nás zajímá existence planety v obyvatelné zóně, je tříměsíční interval pozorování postačující.

Pozorování je jenom jedna část projektu. Na stránkách www.palereddot.org najdete vyprávění a úvahy profesionálních astronomů o extrasolárních planetách, hledání života mimo Zemi, přístrojích a plánech a o životě, Vesmíru a vůbec.

O projektu Pale Red Dot a kdo za ním stojí si můžete přečíst v dřívějším článku Jirky Srby na astru.

Na stránkách palereddot.org k dnešnímu dni najdete:

Kategorie Odborníci vysvětlují (Expert Insight)

Kategorie Odborníci si myslí (Expert Opinion)

Kategorie Život na observatoři (Observatory Life)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] PaleRedDot.org - web projektu

Převzato: ESO - Evropská jižní observatoř



O autorovi

Štítky: Pale Red Dot, ESO, Harps


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »