Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Světlečervená tečka se vybarvuje

Světlečervená tečka se vybarvuje

'Pale Red Dot' - pátrání po exoplanetách u Proximy Centauri
Autor: ESO/Pale Red Dot

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.

No dobrá, existenci života (ufony nevyjímaje) současným pozorováním nejspíš nezjistíme, ale můžeme se dozvědět, jestli tam vůbec nějaká planeta je. Dřívější pozorování naznačují, že nějaká menší (o hmotnosti srovnatelné s naší Zemí) by tam být mohla. Ovšem, protože mnoho věcí má nějaký ten háček, a v astronomii to platí vždycky, tento signál by také mohl souviset se samotnou aktivitou a vlastnostmi Proximy Centauri.

Nejběžnější metody pro hledání exoplanet jsou metoda zákrytová (tu používá např. satelit Kepler) a metoda radiálních rychlostí (např. HARPS). Ta první využívá přechodů planet přes hvězdný disk a měří se změny jasnosti hvězdy s časem. Druhá měří změny rychlosti hvězdy (existence planety se projevuje jemným "vrávoráním" hvězdy). Čím menší planeta (a čím větší hvězda), tím menší jsou měřitelné odchylky, ať už v jasnosti či v rychlosti.

Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations). Autor: ESO.
Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations).
Autor: ESO.
Radiální rychlost hvězdy či její jas se může periodicky měnit i z jiných důvodů, než je existence planety. Nejčastěji je to projev magnetického pole, proměnnosti hvězdy či hvězdné skvrny. Proto se všechny hvězdy, u kterých je podezření na existenci planety třebas na základě změn jasnosti, pozorují spektrografem, aby se potvrdila nebo vyloučila přítomnost odchylek v radiální rychlosti. Probíhající kampaň PaleRedDot poskytne současné pozorování obou typů, tj. jasnosti a rychlosti, po poměrně dlouhý interval a tak by analýza dat a případná přítomnost planety měla být určena s poměrně vysokou přesností. Samozřejmě neodhalí všechno - např. planety s oběžnou dobou několik roků se v datech vůbec neprojeví - ale protože nás zajímá existence planety v obyvatelné zóně, je tříměsíční interval pozorování postačující.

Pozorování je jenom jedna část projektu. Na stránkách www.palereddot.org najdete vyprávění a úvahy profesionálních astronomů o extrasolárních planetách, hledání života mimo Zemi, přístrojích a plánech a o životě, Vesmíru a vůbec.

O projektu Pale Red Dot a kdo za ním stojí si můžete přečíst v dřívějším článku Jirky Srby na astru.

Na stránkách palereddot.org k dnešnímu dni najdete:

Kategorie Odborníci vysvětlují (Expert Insight)

Kategorie Odborníci si myslí (Expert Opinion)

Kategorie Život na observatoři (Observatory Life)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] PaleRedDot.org - web projektu

Převzato: ESO - Evropská jižní observatoř



O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »