Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Světlečervená tečka se vybarvuje

Světlečervená tečka se vybarvuje

'Pale Red Dot' - pátrání po exoplanetách u Proximy Centauri
Autor: ESO/Pale Red Dot

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.

No dobrá, existenci života (ufony nevyjímaje) současným pozorováním nejspíš nezjistíme, ale můžeme se dozvědět, jestli tam vůbec nějaká planeta je. Dřívější pozorování naznačují, že nějaká menší (o hmotnosti srovnatelné s naší Zemí) by tam být mohla. Ovšem, protože mnoho věcí má nějaký ten háček, a v astronomii to platí vždycky, tento signál by také mohl souviset se samotnou aktivitou a vlastnostmi Proximy Centauri.

Nejběžnější metody pro hledání exoplanet jsou metoda zákrytová (tu používá např. satelit Kepler) a metoda radiálních rychlostí (např. HARPS). Ta první využívá přechodů planet přes hvězdný disk a měří se změny jasnosti hvězdy s časem. Druhá měří změny rychlosti hvězdy (existence planety se projevuje jemným "vrávoráním" hvězdy). Čím menší planeta (a čím větší hvězda), tím menší jsou měřitelné odchylky, ať už v jasnosti či v rychlosti.

Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations). Autor: ESO.
Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations).
Autor: ESO.
Radiální rychlost hvězdy či její jas se může periodicky měnit i z jiných důvodů, než je existence planety. Nejčastěji je to projev magnetického pole, proměnnosti hvězdy či hvězdné skvrny. Proto se všechny hvězdy, u kterých je podezření na existenci planety třebas na základě změn jasnosti, pozorují spektrografem, aby se potvrdila nebo vyloučila přítomnost odchylek v radiální rychlosti. Probíhající kampaň PaleRedDot poskytne současné pozorování obou typů, tj. jasnosti a rychlosti, po poměrně dlouhý interval a tak by analýza dat a případná přítomnost planety měla být určena s poměrně vysokou přesností. Samozřejmě neodhalí všechno - např. planety s oběžnou dobou několik roků se v datech vůbec neprojeví - ale protože nás zajímá existence planety v obyvatelné zóně, je tříměsíční interval pozorování postačující.

Pozorování je jenom jedna část projektu. Na stránkách www.palereddot.org najdete vyprávění a úvahy profesionálních astronomů o extrasolárních planetách, hledání života mimo Zemi, přístrojích a plánech a o životě, Vesmíru a vůbec.

O projektu Pale Red Dot a kdo za ním stojí si můžete přečíst v dřívějším článku Jirky Srby na astru.

Na stránkách palereddot.org k dnešnímu dni najdete:

Kategorie Odborníci vysvětlují (Expert Insight)

Kategorie Odborníci si myslí (Expert Opinion)

Kategorie Život na observatoři (Observatory Life)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] PaleRedDot.org - web projektu

Převzato: ESO - Evropská jižní observatoř



O autorovi

Štítky: Pale Red Dot, ESO, Harps


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »