Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Umělecké ztvárnění exoměsíce kroužícího kolem obří plynné exoplanety
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

V databázi kosmického teleskopu Kepler, který NASA vypustila v roce 2009, vědci identifikovali již tisíce planet za hranicemi Sluneční soustavy, které označujeme jako exoplanety. Hlavním cílem mise Kepler bylo pátrat po planetách, které se nacházejí v obyvatelných zónách jejich mateřských hvězd. To znamená, že nejsou ani příliš horké, ani příliš studené pro přítomnost kapalné vody – a potenciálně i života – pokud na nich existuje.

Terestrické (kamenné) planety jsou hlavním cílem při pátrání za účelem hledání života, protože některé z nich mohou být geologicky nebo atmosféricky podobné Zemi. Další oblast hledání poskytuje fakt, že během mise družice Kepler bylo identifikováno velké množství plynných obrů. Zatímco samotné obří planety nejsou vhodnými kandidáty pro výskyt jakéhokoliv života, předpokládá se, že planety podobné Jupiteru obíhající v obyvatelné zóně mohou vlastnit dostatečně velké kamenné měsíce, tzv. exoměsíce, na kterých by mohl život existovat.

V současné době známe 175 měsíců obíhajících kolem osmi planet Sluneční soustavy. Zatímco většina z těchto měsíců krouží kolem planet Jupiter a Saturn obíhajících mimo obyvatelnou zónu Slunce, nemusí to být případ jiných planetárních soustav,“ říká Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky a člen Alternative Earths Astrobiology Center, UCR (University of California, Riverside). „Zahrneme-li kamenné exoměsíce do našeho pátrání po existenci života ve vesmíru, značně vzroste počet míst, která můžeme studovat.“

Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Astronomové zatím identifikovali 121 obřích planet obíhajících uvnitř obyvatelných zón jejich mateřských hvězd. Tyto plynné planety s průměrem odpovídajícím více než trojnásobku Země se vyskytují méně často než planety terestrické, avšak u většiny z nich se očekává přítomnost několika velkých měsíců.

Vědci předpokládají, že exoměsíce mohou poskytovat vhodné prostředí pro život, možná dokonce lepší než na Zemi. Avšak až dosud nebyla potvrzena přítomnost žádného exoměsíce.

Nyní jsme vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách v okolí mateřských hvězd – nejlepších kandidátů na přítomnost potenciálních exoměsíců, což nám může pomoci upřesnit jejich očekávané vlastnosti. Naše navazující studie mohou pomoci formovat konstrukci budoucích dalekohledů tak, abychom mohli vhodné měsíce detekovat, studovat jejich vlastnosti a pátrat po přítomnosti života,“ říká Michelle Hill, absolvent University of Southern Queensland, který spolupracuje se Stephenem Kane z UCR.

Název publikovaného článku je: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone. Kromě již zmiňovaných autorů, kterými byli Stephen Kane a Michelle Hill, se na výzkumu dále podíleli Eduardo Seperuelo Duarte z Instituto Federal do Rio de Janeiro, Brazílie; Ravi K. Kopparapu z NASA Goddard Flight Center, Maryland; Dawn M. Gelino z NASA Exoplanet Science Institute, Caltech a Robert A. Wittenmyer z University of Southern Queensland.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ucrtoday.ucr.edu
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelná zóna, Obyvatelné exoměsíce, Exoplanety


47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »