Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Umělecké ztvárnění exoměsíce kroužícího kolem obří plynné exoplanety
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

V databázi kosmického teleskopu Kepler, který NASA vypustila v roce 2009, vědci identifikovali již tisíce planet za hranicemi Sluneční soustavy, které označujeme jako exoplanety. Hlavním cílem mise Kepler bylo pátrat po planetách, které se nacházejí v obyvatelných zónách jejich mateřských hvězd. To znamená, že nejsou ani příliš horké, ani příliš studené pro přítomnost kapalné vody – a potenciálně i života – pokud na nich existuje.

Terestrické (kamenné) planety jsou hlavním cílem při pátrání za účelem hledání života, protože některé z nich mohou být geologicky nebo atmosféricky podobné Zemi. Další oblast hledání poskytuje fakt, že během mise družice Kepler bylo identifikováno velké množství plynných obrů. Zatímco samotné obří planety nejsou vhodnými kandidáty pro výskyt jakéhokoliv života, předpokládá se, že planety podobné Jupiteru obíhající v obyvatelné zóně mohou vlastnit dostatečně velké kamenné měsíce, tzv. exoměsíce, na kterých by mohl život existovat.

V současné době známe 175 měsíců obíhajících kolem osmi planet Sluneční soustavy. Zatímco většina z těchto měsíců krouží kolem planet Jupiter a Saturn obíhajících mimo obyvatelnou zónu Slunce, nemusí to být případ jiných planetárních soustav,“ říká Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky a člen Alternative Earths Astrobiology Center, UCR (University of California, Riverside). „Zahrneme-li kamenné exoměsíce do našeho pátrání po existenci života ve vesmíru, značně vzroste počet míst, která můžeme studovat.“

Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Astronomové zatím identifikovali 121 obřích planet obíhajících uvnitř obyvatelných zón jejich mateřských hvězd. Tyto plynné planety s průměrem odpovídajícím více než trojnásobku Země se vyskytují méně často než planety terestrické, avšak u většiny z nich se očekává přítomnost několika velkých měsíců.

Vědci předpokládají, že exoměsíce mohou poskytovat vhodné prostředí pro život, možná dokonce lepší než na Zemi. Avšak až dosud nebyla potvrzena přítomnost žádného exoměsíce.

Nyní jsme vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách v okolí mateřských hvězd – nejlepších kandidátů na přítomnost potenciálních exoměsíců, což nám může pomoci upřesnit jejich očekávané vlastnosti. Naše navazující studie mohou pomoci formovat konstrukci budoucích dalekohledů tak, abychom mohli vhodné měsíce detekovat, studovat jejich vlastnosti a pátrat po přítomnosti života,“ říká Michelle Hill, absolvent University of Southern Queensland, který spolupracuje se Stephenem Kane z UCR.

Název publikovaného článku je: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone. Kromě již zmiňovaných autorů, kterými byli Stephen Kane a Michelle Hill, se na výzkumu dále podíleli Eduardo Seperuelo Duarte z Instituto Federal do Rio de Janeiro, Brazílie; Ravi K. Kopparapu z NASA Goddard Flight Center, Maryland; Dawn M. Gelino z NASA Exoplanet Science Institute, Caltech a Robert A. Wittenmyer z University of Southern Queensland.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ucrtoday.ucr.edu
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelná zóna, Obyvatelné exoměsíce, Exoplanety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »