Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Umělecké ztvárnění exoměsíce kroužícího kolem obří plynné exoplanety
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

V databázi kosmického teleskopu Kepler, který NASA vypustila v roce 2009, vědci identifikovali již tisíce planet za hranicemi Sluneční soustavy, které označujeme jako exoplanety. Hlavním cílem mise Kepler bylo pátrat po planetách, které se nacházejí v obyvatelných zónách jejich mateřských hvězd. To znamená, že nejsou ani příliš horké, ani příliš studené pro přítomnost kapalné vody – a potenciálně i života – pokud na nich existuje.

Terestrické (kamenné) planety jsou hlavním cílem při pátrání za účelem hledání života, protože některé z nich mohou být geologicky nebo atmosféricky podobné Zemi. Další oblast hledání poskytuje fakt, že během mise družice Kepler bylo identifikováno velké množství plynných obrů. Zatímco samotné obří planety nejsou vhodnými kandidáty pro výskyt jakéhokoliv života, předpokládá se, že planety podobné Jupiteru obíhající v obyvatelné zóně mohou vlastnit dostatečně velké kamenné měsíce, tzv. exoměsíce, na kterých by mohl život existovat.

V současné době známe 175 měsíců obíhajících kolem osmi planet Sluneční soustavy. Zatímco většina z těchto měsíců krouží kolem planet Jupiter a Saturn obíhajících mimo obyvatelnou zónu Slunce, nemusí to být případ jiných planetárních soustav,“ říká Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky a člen Alternative Earths Astrobiology Center, UCR (University of California, Riverside). „Zahrneme-li kamenné exoměsíce do našeho pátrání po existenci života ve vesmíru, značně vzroste počet míst, která můžeme studovat.“

Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Astronomové zatím identifikovali 121 obřích planet obíhajících uvnitř obyvatelných zón jejich mateřských hvězd. Tyto plynné planety s průměrem odpovídajícím více než trojnásobku Země se vyskytují méně často než planety terestrické, avšak u většiny z nich se očekává přítomnost několika velkých měsíců.

Vědci předpokládají, že exoměsíce mohou poskytovat vhodné prostředí pro život, možná dokonce lepší než na Zemi. Avšak až dosud nebyla potvrzena přítomnost žádného exoměsíce.

Nyní jsme vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách v okolí mateřských hvězd – nejlepších kandidátů na přítomnost potenciálních exoměsíců, což nám může pomoci upřesnit jejich očekávané vlastnosti. Naše navazující studie mohou pomoci formovat konstrukci budoucích dalekohledů tak, abychom mohli vhodné měsíce detekovat, studovat jejich vlastnosti a pátrat po přítomnosti života,“ říká Michelle Hill, absolvent University of Southern Queensland, který spolupracuje se Stephenem Kane z UCR.

Název publikovaného článku je: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone. Kromě již zmiňovaných autorů, kterými byli Stephen Kane a Michelle Hill, se na výzkumu dále podíleli Eduardo Seperuelo Duarte z Instituto Federal do Rio de Janeiro, Brazílie; Ravi K. Kopparapu z NASA Goddard Flight Center, Maryland; Dawn M. Gelino z NASA Exoplanet Science Institute, Caltech a Robert A. Wittenmyer z University of Southern Queensland.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ucrtoday.ucr.edu
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelná zóna, Obyvatelné exoměsíce, Exoplanety


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »