Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Umělecká představa exoplanety u Barnardovy hvězdy.
Autor: Credit: ESO/M. Kornmesser

Pomocí Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (VLT ESO) astronomové objevili exoplanetu obíhající kolem známé Barnardovy hvězdy, nejbližší osamělé hvězdy u našeho Slunce. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování astronomů rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.

Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024

Barnardova hvězda, která se nachází pouhých šest světelných let od nás, je druhým nejbližším hvězdným systémem - po trojhvězdné skupině Alfa Centauri - a nejbližší samostatnou hvězdou k nám. Díky své blízkosti už v minulosti byla cílem hledání exoplanet podobných Zemi. Slibný objev z roku 2018 ale nebyl dosud potvrzen. Místo toho došlo k objevu jinému.

Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném dnes v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu VLT ESO, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. „I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku. Astronomové hledali signály od možných exoplanet v okolí obyvatelné zóny Barnardovy hvězdy - tedy v oblasti, kde se na povrchu případné planety může vyskytovat kapalná voda.

Exoplanety v nejbližším okolí Slunce Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Exoplanety v nejbližším okolí Slunce
Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci. Červení trpaslíci totiž mají obyvatelnou zónu blíže svému povrchu, planety v nich tedy mají kratší oběžné doby a snáze se detekují. Červení trpaslíci jsou navíc lehčí a planety s nimi při oběhu více „cloumají“.

Barnard b, jak je nově objevená exoplaneta označena, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C. „Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu planety udržela kapalná voda.“

Pro svá pozorování astronomové použili vysoce přesný přístroj ESPRESSO, který je určen k měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním působením jedné nebo více obíhajících planet. Výsledky získané z těchto pozorování byly potvrzeny údaji z dalších přístrojů, které se rovněž specializují na lov exoplanet: HARPS na observatoři ESO La Silla, HARPS-N a CARMENES. Nová data zároveň nepotvrzují existenci exoplanety ohlášené v roce 2018.

Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů. K ověření existence těchto kandidátů však budou zapotřebí další pozorování pomocí ESPRESSO. „Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že planety s nízkou hmotností máme doslova za humny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024 (EN)



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Barnard b, Barnardova hvězda, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »