Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Umělecká představa exoplanety u Barnardovy hvězdy.
Autor: Credit: ESO/M. Kornmesser

Pomocí Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (VLT ESO) astronomové objevili exoplanetu obíhající kolem známé Barnardovy hvězdy, nejbližší osamělé hvězdy u našeho Slunce. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování astronomů rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.

Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024

Barnardova hvězda, která se nachází pouhých šest světelných let od nás, je druhým nejbližším hvězdným systémem - po trojhvězdné skupině Alfa Centauri - a nejbližší samostatnou hvězdou k nám. Díky své blízkosti už v minulosti byla cílem hledání exoplanet podobných Zemi. Slibný objev z roku 2018 ale nebyl dosud potvrzen. Místo toho došlo k objevu jinému.

Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném dnes v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu VLT ESO, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. „I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku. Astronomové hledali signály od možných exoplanet v okolí obyvatelné zóny Barnardovy hvězdy - tedy v oblasti, kde se na povrchu případné planety může vyskytovat kapalná voda.

Exoplanety v nejbližším okolí Slunce Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Exoplanety v nejbližším okolí Slunce
Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci. Červení trpaslíci totiž mají obyvatelnou zónu blíže svému povrchu, planety v nich tedy mají kratší oběžné doby a snáze se detekují. Červení trpaslíci jsou navíc lehčí a planety s nimi při oběhu více „cloumají“.

Barnard b, jak je nově objevená exoplaneta označena, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C. „Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu planety udržela kapalná voda.“

Pro svá pozorování astronomové použili vysoce přesný přístroj ESPRESSO, který je určen k měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním působením jedné nebo více obíhajících planet. Výsledky získané z těchto pozorování byly potvrzeny údaji z dalších přístrojů, které se rovněž specializují na lov exoplanet: HARPS na observatoři ESO La Silla, HARPS-N a CARMENES. Nová data zároveň nepotvrzují existenci exoplanety ohlášené v roce 2018.

Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů. K ověření existence těchto kandidátů však budou zapotřebí další pozorování pomocí ESPRESSO. „Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že planety s nízkou hmotností máme doslova za humny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024 (EN)



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Barnard b, Barnardova hvězda, Exoplaneta


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »