Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

Ilustrace exoplanety WASP-39 b. Dalekohledy včetně Jamese Webba ji takto přímo pozorovat nedokáží, ale na základě měření JWST vznikla kresba, která se snaží přiblížit možnému vzhledu.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu o hmotnosti Saturnu s označením WASP-39 b nacházející se přibližně 700 světelných let od Země. Obíhá kolem své ústřední hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce, proto ho řadíme mezi tzv. horké Saturny.

WASP-39b je planeta, kterou bychom popsali jako horkého nafouklého plynného obra. Je to dáno tím, že jeho průměr je 1,3krát větší než u planety Jupiter, ale hmotnost má jen 0,28 Jupiteru. Hmotností se blíží Saturnu (0,94násobek jeho hmotnosti). Protože zároveň obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-39 ve vzdálenosti jen 0,0486 astronomické jednotky (7 200 000 km), tedy osmkrát blíže než Merkur, je přezdívka horký Saturn opravdu na místě. 

Díky posledním pozorováním této exoplanety pomocí JWST se vědcům poprvé podařilo detekovat oxid siřičitý (SO2) v atmosféře exoplanety. Tento jedovatý plyn se vyskytuje i na Zemi, kde při vyvržení do stratosféry sopečnými výbuchy dokáže částečně blokovat dopadající sluneční záření, což, jak víme z historických záznamů, v minulosti vedlo i k dočasně chladnějšímu klimatu v některých letech. Dále Webb lépe než při minulých pozorováních zachytil stopy oxidu uhličitého (CO2) a dále i stopy vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), sulfanu (H2S), sodíku (Na) a draslíku (K).

Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy. Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Poměr prvků v atmosféře exoplanety, jako například uhlíku ke kyslíku nebo draslíku ke kyslíku, dává vědcům data, která pomáhají ověřit naše představy o tvorbě planet a vlivu jejich mateřských hvězd na jejich atmosféry. Složení atmosféry také naznačuje, že planeta v minulosti vznikla ve větší vzdálenosti od mateřské hvězdy a v minulosti nejspíše proběhlo několik srážek exoplanety s dalšími malými tělesy, která původní složení změnila.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, WASP-39 b


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »