Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

Ilustrace exoplanety WASP-39 b. Dalekohledy včetně Jamese Webba ji takto přímo pozorovat nedokáží, ale na základě měření JWST vznikla kresba, která se snaží přiblížit možnému vzhledu.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu o hmotnosti Saturnu s označením WASP-39 b nacházející se přibližně 700 světelných let od Země. Obíhá kolem své ústřední hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce, proto ho řadíme mezi tzv. horké Saturny.

WASP-39b je planeta, kterou bychom popsali jako horkého nafouklého plynného obra. Je to dáno tím, že jeho průměr je 1,3krát větší než u planety Jupiter, ale hmotnost má jen 0,28 Jupiteru. Hmotností se blíží Saturnu (0,94násobek jeho hmotnosti). Protože zároveň obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-39 ve vzdálenosti jen 0,0486 astronomické jednotky (7 200 000 km), tedy osmkrát blíže než Merkur, je přezdívka horký Saturn opravdu na místě. 

Díky posledním pozorováním této exoplanety pomocí JWST se vědcům poprvé podařilo detekovat oxid siřičitý (SO2) v atmosféře exoplanety. Tento jedovatý plyn se vyskytuje i na Zemi, kde při vyvržení do stratosféry sopečnými výbuchy dokáže částečně blokovat dopadající sluneční záření, což, jak víme z historických záznamů, v minulosti vedlo i k dočasně chladnějšímu klimatu v některých letech. Dále Webb lépe než při minulých pozorováních zachytil stopy oxidu uhličitého (CO2) a dále i stopy vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), sulfanu (H2S), sodíku (Na) a draslíku (K).

Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy. Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Poměr prvků v atmosféře exoplanety, jako například uhlíku ke kyslíku nebo draslíku ke kyslíku, dává vědcům data, která pomáhají ověřit naše představy o tvorbě planet a vlivu jejich mateřských hvězd na jejich atmosféry. Složení atmosféry také naznačuje, že planeta v minulosti vznikla ve větší vzdálenosti od mateřské hvězdy a v minulosti nejspíše proběhlo několik srážek exoplanety s dalšími malými tělesy, která původní složení změnila.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, WASP-39 b


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »