Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Výbuchy na hvězdách ohrožují obyvatelnost exoplanet

Výbuchy na hvězdách ohrožují obyvatelnost exoplanet

Červený trpaslík Kepler 438 a exoplaneta Kepler-438b
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick

Většina planet podobných Zemi může být neobyvatelná v důsledku obrovských explozí záření, ke kterým dochází na mateřských hvězdách. K tomuto závěru vedou výzkumy uskutečněné pod vedením pracovníků University of Warwick. Atmosféra exoplanety Kepler-438b byla zřejmě odfouknuta pryč v důsledku záření emitovaného při superexplozích na mateřské hvězdě Kepler 438 (viz obrázek), která je červeným trpaslíkem. Hvězdy tohoto typu jsou v naší Galaxii nejpočetnější, proto i počet všech exoplanet u těchto hvězd bude vysoký.

Mimořádná vzplanutí pravidelně se vyskytující jednou za několik stovek dnů jsou přibližně desetkrát silnější než obdobné zaznamenané erupce na Slunci a odpovídají energii o síle asi sto miliard megatun TNT. Zatímco samotné supererupce pravděpodobně nemají podstatný vliv na atmosféru exoplanety Kepler-438b, nebezpečné jevy spojené se silnými erupcemi, známé jako výrony koronální hmoty (coronal mass ejection, CME), mohou teoreticky způsobit odvanutí větší části atmosféry a učinit planetu neobyvatelnou.

Exoplaneta Kepler-438b je v současnosti planetou s nejvyšším zaznamenaným indexem podobnosti se Zemí (Earth Similarity Index, ESI), což znamená, že má podobnou velikost a teplotu jako Země, avšak nachází se příliš blízko k mateřské hvězdě – červenému trpaslíku – v porovnání se vzdáleností Země od Slunce.

David Armstrong (oddělení astrofyziky na University of Warwick), hlavní autor článku, vysvětluje:

„Na rozdíl od poměrně klidného Slunce produkuje hvězda Kepler 438 silné erupce jednou za několik stovek dnů, z nichž každá je silnější než největší zaznamenané erupce na Slunci. Je pravděpodobné, že tyto erupce jsou spojené s výrony koronální hmoty, které mohou mít negativní dopad na obyvatelnost planety.

Exoplaneta Kepler-438b v představě malíře Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-438b v představě malíře
Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Jestliže exoplaneta Kepler-438b má magnetické pole jako naše Země, může být chráněna před některými vlivy. Avšak pokud nemá tak silné magnetické pole, a nebo erupce mohou být dostatečně silné, může dojít ke ztrátě atmosféry a její povrch bude vystaven mimořádně silné dávce záření. Planeta se tak stane velmi krutým místem pro případnou existenci života.“

O vlivu supererupcí a silného záření na atmosféru exoplanety Kepler-438b dodává Chloe Pugh, rovněž z University of Warwick:

„Přítomnost atmosféry je nezbytná pro vývoj života. Zatímco samotné erupce nemusí mít podstatný vliv na ovzduší jako celek, jsou zde další mnohem ničivější jevy souvisejícími s mohutnými erupcemi, známé jako výrony koronální hmoty.

Tyto úkazy jsou ve skutečnosti obrovská množství plazmatu vymrštěného směrem od Slunce a není důvodu, proč by se neměly stejně tak vyskytovat na jiných aktivních hvězdách. Pravděpodobnost výskytu výronů koronální hmoty se zvyšuje s výskytem mohutných erupcí. Velké výrony koronální hmoty mohou potenciálně připravit blízké planety o atmosféru, podobně jako je tomu u exoplanety Kepler-438b a učinit je neobyvatelné. Planety s řídkou atmosférou budou také vystaveny tvrdému rentgenovému a ultrafialovému záření vznikajícímu při supererupcích společně s elektricky nabitými částicemi (hvězdným větrem), což všechno má zničující vliv na život.“

Hvězda Kepler 438 se nachází v souhvězdí Lyry a od Země ji dělí vzdálenost 470 světelných roků. Exoplaneta Kepler-438b má průměr 1,1 průměru Země, kolem mateřské hvězdy oběhne za 35 dnů a od hvězdy dostává o 40 % více záření než Země od Slunce. Teplota na exoplanetě může kolísat mezi nulou a +60 °C. Index podobnosti planety se Zemí byl určen na 0,88, což znamená, že se mezi 31 potenciálně obyvatelnými exoplanetami nejvíce podobá naší planetě (pro Zemi je ESI = 1,0).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Červený trpaslík, Exoplaneta Kepler-438b


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »