Vznikla Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Členy Sekce proměnných hvězd a exoplanet jsou jak profesionální tak amatérští astronomové. Jejich zájem o exoplanety vzbudil objev prvního tranzitu exoplanety - tedy situace, kdy exoplaneta přelétá před kotoučkem své hvězdy. To se dá pečlivým měřením pozorovat ze Země. A protože je toto pozorování hodně podobné stylu pozorování zákrytových dvojhvězd, vrhli se na tento obor právě pozorovatelé a členové Sekce pozorovatelů proměnných hvězd.

První pozorování exoplanety
První pozorování tranzitu exoplanety u nás provedl tehdejší student astronomie Ondřej Pejcha na brněnské hvězdárně. Pokusil se sledovat hvězdu TrES-1. Během sedmihodinového měření pořídil na 400 snímků a už během noci věděl, že byl úspěšný. Druhý den se mu podařilo určit střed zákrytu, tedy okamžik, kdy byla planeta přesně před hvězdou. Právě tento údaj je pro astronomy důležitý. Ondřej Pejcha ukázal všem astronomům v ČR, že tranzit exoplanety se detekovat skutečně dá a inspiroval tak další pozorovatele.

Zákryt hvězdy exoplanetou je nicméně nesmírně náročné zaznamenávat, protože jasnost hvězdy se při tom mění jen nepatrně. Kdybyste se na hvězdu dívali okem, tak si toho vůbec nevšimnete. Díky rozmachu CCD kamer a stále lepšímu vybavení jak hvězdáren tak amatérských astronomů, došlo k velkému pokroku ve sledování exoplanet z našeho území.

Vznik projektu TRESCA
Tři roky po prvním českém pozorování zákrytu vznikl celostátní projekt TRESCA, jehož cílem je právě pozorování tranzitů. Projekt organizuje dnešní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti a za jeho vznikem stojí amatérský astronom Luboš Brát z Pece pod Sněžkou. Tomu se první pozorování tranzitu podařilo v červnu 2007.

Mezi českými amatéry je o projekt zájem, počet úspěšných pozorování už přesáhl třicet. Je to dáno také tím, že v rámci projektu mají pozorovatelé velmi ulehčenou práci. Na stránce http://var.astro.cz/tresca najdou přehledný katalog všech známých tranzitujících exoplanet a pro každou noc mají vypsán seznam tranzitů, ke kterým má dojít. Sestavení pozorovacího plánu je tak otázkou několika kliknutí myší.

Stejně snadné je nahrání zpracovaného pozorování. Výpočetní program O. Pejchy pak už sám určí okamžik tranzitu, dobu jeho trvání i pokles jasnosti. V přehledné tabulce jsou pak vidět všechna pozorování ostatních astronomů.

Databáze transitů exoplanet
Členové Sekce jako v několika jiných případech, nemyslí jen na svá pozorování, ale snaží se pomoci astronomům z celého světa. Díky Stanislavu Poddaném ze Štefánkovi hvězdárny v Praze a už zmíněnému předsedovi Sekce L. Brátovi, vznikla databáze všech tranzitů, které byly publikovány v odborném tisku. K dnešnímu dni obsahuje skoro 500 záznamů a dostupná je na http://var.astro.cz/etd. Jak amatérští tak profesionální astronomové tak mají přehled, kolik tranzitů už bylo u jednotlivých exoplanet pozorováno, vidí jestli se mění hloubka nebo délka zákrytu a jestli k zákrytům dochází podle předpovědi.

Zdařilý experiment
Na Praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd v Peci pod Sněžkou letos v srpnu došlo k zajímavému a ve světě ojedinělému experimentu. Sedm pozorovatelů vybavených šesti různými dalekohledy a CCD kamerami pozorovalo v noci ze 6. na 7. srpna exoplanetu HD 189733b. Ta se nachází v souhvězdí Lištičky ve vzdálenosti asi 63 světelných let. Exoplaneta je větší než náš Jupiter a v její atmosféře se loni podařilo objevit stopy vodní páry.

Cílem experimentu bylo zjistit, komu se podaří náročné měření tranzitu provést a jak se budou lišit výsledky. Počasí přálo, ale důkladné zpracování naměřených dat přišlo až druhý den. Velkým překvapením bylo, že zákryt hvězdy detekovali úplně všichni, a to i majitelé velmi malých dalekohledů, kteří měli CCD kamery napojené na teleobjektivy. Češi tak provedli (podle dostupných informací) první kolektivní pozorování exoplanety na světě a všemi přístroji zákryt dokázali zaznamenat.

Světový rekord?
Že tranzit změřil dalekohled o průměru zrcadla 20 cm, to se dalo očekávat. Velkým překvapením ale bylo, že tranzit detekoval i teleobjektiv s efektivním průměrem pouhých 3,4 cm! Když si to představíte, je to skoro jako průměr skla v brýlích. I Galileo Galilei měl před 400 lety větší dalekohled. Amatérský astronom Petr Svoboda tak v Peci pod Sněžkou ustanovil možná i světový rekord v tom, jak malým dalekohledem se dá pozorovat planeta u cizí hvězdy. Za jeho úspěchem, ale stojí několikaletá snaha o velmi přesnou fotometrii proměnných hvězd.

Jsme u toho
Čeští astronomové se tedy při pozorování exoplanet v porovnání se světem rozhodně neztrácejí. K tomu si ještě připočtěme, že u nás vyrůstá nová generace vědeckých pracovníků, kteří si právě exoplanety zvolili jako svůj hlavní obor zájmu. Za všechny jmenujme např. Mgr. Marii Hrudkovou z Astronomického ústavu MFF Karlovy univerzity. Z pozorování exoplanet se stává velmi zajímavý a perspektivní obor, ve kterém se můžeme dočkat řady objevů. Čeští astronomové u toho nebudou chybět. Vedle toho je změna názvu Sekce na Sekci proměnných hvězd a exoplanet jen nepatrnou drobností a formalitou. Odráží ale enormní zájem o exoplanety u nás i ve světě. Z dlouhodobého pozorování tranzitů se dají teoreticky objevit planety hmotnosti Země a od toho je jen krůček k objevu planety obydlené...