Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznikla Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Vznikla Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Trantitující exoplaneta HD 209458b byla první, kterou pozorovali amatérští astronomové
Trantitující exoplaneta HD 209458b byla první, kterou pozorovali amatérští astronomové
Přesněji řečeno o exoplanety se rozšířil bývalý název Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Rozhodla o tom plenární schůze Sekce 16. listopadu ve Valašském Meziříčí. Sekce tak reagovala na obrovský zájem o exoplanety mezi astronomy v České republice a rozmach tohoto oboru ve světovém měřítku.

Členy Sekce proměnných hvězd a exoplanet jsou jak profesionální tak amatérští astronomové. Jejich zájem o exoplanety vzbudil objev prvního tranzitu exoplanety - tedy situace, kdy exoplaneta přelétá před kotoučkem své hvězdy. To se dá pečlivým měřením pozorovat ze Země. A protože je toto pozorování hodně podobné stylu pozorování zákrytových dvojhvězd, vrhli se na tento obor právě pozorovatelé a členové Sekce pozorovatelů proměnných hvězd.

Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.
Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.

První pozorování exoplanety
První pozorování tranzitu exoplanety u nás provedl tehdejší student astronomie Ondřej Pejcha na brněnské hvězdárně. Pokusil se sledovat hvězdu TrES-1. Během sedmihodinového měření pořídil na 400 snímků a už během noci věděl, že byl úspěšný. Druhý den se mu podařilo určit střed zákrytu, tedy okamžik, kdy byla planeta přesně před hvězdou. Právě tento údaj je pro astronomy důležitý. Ondřej Pejcha ukázal všem astronomům v ČR, že tranzit exoplanety se detekovat skutečně dá a inspiroval tak další pozorovatele.

Historicky první pozorování exoplanety z ČR – O. Pejcha 2004
Historicky první pozorování exoplanety z ČR – O. Pejcha 2004

Zákryt hvězdy exoplanetou je nicméně nesmírně náročné zaznamenávat, protože jasnost hvězdy se při tom mění jen nepatrně. Kdybyste se na hvězdu dívali okem, tak si toho vůbec nevšimnete. Díky rozmachu CCD kamer a stále lepšímu vybavení jak hvězdáren tak amatérských astronomů, došlo k velkému pokroku ve sledování exoplanet z našeho území.




Logo projektu TRESCA
Logo projektu TRESCA

Vznik projektu TRESCA
Tři roky po prvním českém pozorování zákrytu vznikl celostátní projekt TRESCA, jehož cílem je právě pozorování tranzitů. Projekt organizuje dnešní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti a za jeho vznikem stojí amatérský astronom Luboš Brát z Pece pod Sněžkou. Tomu se první pozorování tranzitu podařilo v červnu 2007.

Mezi českými amatéry je o projekt zájem, počet úspěšných pozorování už přesáhl třicet. Je to dáno také tím, že v rámci projektu mají pozorovatelé velmi ulehčenou práci. Na stránce http://var.astro.cz/tresca najdou přehledný katalog všech známých tranzitujících exoplanet a pro každou noc mají vypsán seznam tranzitů, ke kterým má dojít. Sestavení pozorovacího plánu je tak otázkou několika kliknutí myší.

Stejně snadné je nahrání zpracovaného pozorování. Výpočetní program O. Pejchy pak už sám určí okamžik tranzitu, dobu jeho trvání i pokles jasnosti. V přehledné tabulce jsou pak vidět všechna pozorování ostatních astronomů.

Databáze transitů exoplanet
Databáze transitů exoplanet

Databáze transitů exoplanet
Členové Sekce jako v několika jiných případech, nemyslí jen na svá pozorování, ale snaží se pomoci astronomům z celého světa. Díky Stanislavu Poddaném ze Štefánkovi hvězdárny v Praze a už zmíněnému předsedovi Sekce L. Brátovi, vznikla databáze všech tranzitů, které byly publikovány v odborném tisku. K dnešnímu dni obsahuje skoro 500 záznamů a dostupná je na http://var.astro.cz/etd. Jak amatérští tak profesionální astronomové tak mají přehled, kolik tranzitů už bylo u jednotlivých exoplanet pozorováno, vidí jestli se mění hloubka nebo délka zákrytu a jestli k zákrytům dochází podle předpovědi.

Hvězda HD 189733 s exoplanetou jsou velmi blízko mlhoviny Činka.
Hvězda HD 189733 s exoplanetou jsou velmi blízko mlhoviny Činka.

Zdařilý experiment
Na Praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd v Peci pod Sněžkou letos v srpnu došlo k zajímavému a ve světě ojedinělému experimentu. Sedm pozorovatelů vybavených šesti různými dalekohledy a CCD kamerami pozorovalo v noci ze 6. na 7. srpna exoplanetu HD 189733b. Ta se nachází v souhvězdí Lištičky ve vzdálenosti asi 63 světelných let. Exoplaneta je větší než náš Jupiter a v její atmosféře se loni podařilo objevit stopy vodní páry.

Společná světelná křivka z pozorování exoplanety HD 189733b
Společná světelná křivka z pozorování exoplanety HD 189733b

Cílem experimentu bylo zjistit, komu se podaří náročné měření tranzitu provést a jak se budou lišit výsledky. Počasí přálo, ale důkladné zpracování naměřených dat přišlo až druhý den. Velkým překvapením bylo, že zákryt hvězdy detekovali úplně všichni, a to i majitelé velmi malých dalekohledů, kteří měli CCD kamery napojené na teleobjektivy. Češi tak provedli (podle dostupných informací) první kolektivní pozorování exoplanety na světě a všemi přístroji zákryt dokázali zaznamenat.

Světový rekord?
Že tranzit změřil dalekohled o průměru zrcadla 20 cm, to se dalo očekávat. Velkým překvapením ale bylo, že tranzit detekoval i teleobjektiv s efektivním průměrem pouhých 3,4 cm! Když si to představíte, je to skoro jako průměr skla v brýlích. I Galileo Galilei měl před 400 lety větší dalekohled. Amatérský astronom Petr Svoboda tak v Peci pod Sněžkou ustanovil možná i světový rekord v tom, jak malým dalekohledem se dá pozorovat planeta u cizí hvězdy. Za jeho úspěchem, ale stojí několikaletá snaha o velmi přesnou fotometrii proměnných hvězd.

Společná fotografie účastníků 40. konference o výzkumu proměnných hvězd
Společná fotografie účastníků 40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Jsme u toho
Čeští astronomové se tedy při pozorování exoplanet v porovnání se světem rozhodně neztrácejí. K tomu si ještě připočtěme, že u nás vyrůstá nová generace vědeckých pracovníků, kteří si právě exoplanety zvolili jako svůj hlavní obor zájmu. Za všechny jmenujme např. Mgr. Marii Hrudkovou z Astronomického ústavu MFF Karlovy univerzity. Z pozorování exoplanet se stává velmi zajímavý a perspektivní obor, ve kterém se můžeme dočkat řady objevů. Čeští astronomové u toho nebudou chybět. Vedle toho je změna názvu Sekce na Sekci proměnných hvězd a exoplanet jen nepatrnou drobností a formalitou. Odráží ale enormní zájem o exoplanety u nás i ve světě. Z dlouhodobého pozorování tranzitů se dají teoreticky objevit planety hmotnosti Země a od toho je jen krůček k objevu planety obydlené...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »