Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webbův teleskop pořídil první přímou fotografii vzdálené exoplanety

Webbův teleskop pořídil první přímou fotografii vzdálené exoplanety

Exoplaneta HIP 65426b na detailním snímku pořízeném kamerou MIRI
Autor: NASA/ESA/CSA/Webb/A. Carter, University of California, Santa Cruz

Prostřednictvím nového kosmického teleskopu s názvem James Webb Space Telescope (JWST) astronomové pořídili přímou fotografii objektu HIP 65426b, což je exoplaneta typu plynného obra o hmotnosti zhruba 6 až 12 hmotností planety Jupiter. Tato exoplaneta se nachází ve vzdálenosti přibližně 363 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Byla objevena v roce 2017 a je 1,5krát větší než Jupiter. Obíhá kolem hvězdy spektrální třídy A2 s označením HIP 65426 (rovněž známé jako HD 116434), která je téměř o 3 000 K teplejší než Slunce a přibližně dvakrát hmotnější.

HIP 65426b obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 92 astronomických jednotek, což je dostatečná vzdálenost na to, aby Webbův teleskop planetu snadno odlišil od stálice.

Toto je mimořádně vzácný okamžik nejen pro Webbův teleskop, ale všeobecně rovněž pro astronomy,“ říká Sasha Hinkley, astronom na University of Exeter. „Můžeme dokonce objevovat doposud neznámé exoplanety.“

Přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) a Mid-Infrared Instrument (MIRI) na palubě Webbova kosmického dalekohledu jsou opatřené koronografem obsahujícím sadu nepatrných terčíků blokujících světlo hvězdy, což umožňuje kosmickému teleskopu pořizovat přímé fotografie některých exoplanet, jako v tomto případě.

Bylo vskutku působivé, jak dobře Webbův koronograf pracoval při potlačení světla mateřské hvězdy,“ říká Sasha Hinkley. Pořízení přímých fotografií exoplanet je náročné, protože hvězdy jsou mnohonásobně jasnější než planety.

Exoplaneta HIP 65426b je více než 10 000krát slabší než její mateřská hvězda při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření a několik tisíckrát slabší v oboru středního infračerveného záření. V každém snímku pořízeném přes různé filtry se jeví cizí planety jako nepatrně jinak tvarovaná světelná skvrnka.

Jednou z věcí, kterou jsme nejvíce nadšení, je fakt, že nyní jsme schopni měřit jasnosti planet na vlnových délkách delších než 5 mikronů,“ říká Jordan Stone, astrofyzik na U. S. Naval Research Laboratory. „Tak nyní máme velmi přesné zařízení, které nám dává schopnost měřit světlo z povrchu planet napříč vskutku širokým rozsahem vlnových délek.“

Exoplaneta HIP 65426b, jak byla pozorována přístroji NIRCam a MIRI na palubě Webbova vesmírného teleskopu Autor: NASA/ESA/CSA, A Carter (UCSC), ERS 1386 team, A. Pagan (STScI)
Exoplaneta HIP 65426b, jak byla pozorována přístroji NIRCam a MIRI na palubě Webbova vesmírného teleskopu
Autor: NASA/ESA/CSA, A Carter (UCSC), ERS 1386 team, A. Pagan (STScI)
Na připojeném snímku je znázorněna exoplaneta HIP 65426b v odlišných částech infračerveného záření, jak ji pozoroval James Webb Space Telescope: fialová barva představuje pohled přístroje NIRCam na vlnové délce 3,00 mikrometru, modrá barva odpovídá NIRCam na vlnové délce 4,44 mikrometru, žlutá barva reprezentuje pohled přístroje MIRI na vlnové délce 11,4 mikrometru a červená barva pohled přístroje MIRI na vlnové délce 15,5 mikrometru. Jednotlivé fotografie vypadají odlišně, protože na jednotlivé přístroje Webbova teleskopu dopadá odlišná část záření. Soustava terčíků u každého přístroje – tzv. koronograf – blokuje světlo mateřské hvězdy, takže planeta může být pozorovatelná. Malá bílá hvězdička na každém snímku představuje polohu mateřské hvězdy HIP 65426, jejíž světlo bylo „odečteno“ pomocí koronografu při zpracování obrazu.

Bylo to vůbec poprvé, co astronomové při použití Webbova kosmického teleskopu pořídili přímou fotografii planety za hranicemi Sluneční soustavy. Exoplaneta HIP 65426b je plynným obrem. To znamená, že nemá pevný kamenný povrch, a tudíž nemůže být obyvatelná.

Exoplaneta je velmi mladá, její stáří se odhaduje na 15 až 20 miliónů roků. Stáří Země je pro porovnání asi 4,5 miliardy roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta HIP 65426b je, Jwst


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »