Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webbův teleskop pořídil první přímou fotografii vzdálené exoplanety

Webbův teleskop pořídil první přímou fotografii vzdálené exoplanety

Exoplaneta HIP 65426b na detailním snímku pořízeném kamerou MIRI
Autor: NASA/ESA/CSA/Webb/A. Carter, University of California, Santa Cruz

Prostřednictvím nového kosmického teleskopu s názvem James Webb Space Telescope (JWST) astronomové pořídili přímou fotografii objektu HIP 65426b, což je exoplaneta typu plynného obra o hmotnosti zhruba 6 až 12 hmotností planety Jupiter. Tato exoplaneta se nachází ve vzdálenosti přibližně 363 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Byla objevena v roce 2017 a je 1,5krát větší než Jupiter. Obíhá kolem hvězdy spektrální třídy A2 s označením HIP 65426 (rovněž známé jako HD 116434), která je téměř o 3 000 K teplejší než Slunce a přibližně dvakrát hmotnější.

HIP 65426b obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 92 astronomických jednotek, což je dostatečná vzdálenost na to, aby Webbův teleskop planetu snadno odlišil od stálice.

Toto je mimořádně vzácný okamžik nejen pro Webbův teleskop, ale všeobecně rovněž pro astronomy,“ říká Sasha Hinkley, astronom na University of Exeter. „Můžeme dokonce objevovat doposud neznámé exoplanety.“

Přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) a Mid-Infrared Instrument (MIRI) na palubě Webbova kosmického dalekohledu jsou opatřené koronografem obsahujícím sadu nepatrných terčíků blokujících světlo hvězdy, což umožňuje kosmickému teleskopu pořizovat přímé fotografie některých exoplanet, jako v tomto případě.

Bylo vskutku působivé, jak dobře Webbův koronograf pracoval při potlačení světla mateřské hvězdy,“ říká Sasha Hinkley. Pořízení přímých fotografií exoplanet je náročné, protože hvězdy jsou mnohonásobně jasnější než planety.

Exoplaneta HIP 65426b je více než 10 000krát slabší než její mateřská hvězda při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření a několik tisíckrát slabší v oboru středního infračerveného záření. V každém snímku pořízeném přes různé filtry se jeví cizí planety jako nepatrně jinak tvarovaná světelná skvrnka.

Jednou z věcí, kterou jsme nejvíce nadšení, je fakt, že nyní jsme schopni měřit jasnosti planet na vlnových délkách delších než 5 mikronů,“ říká Jordan Stone, astrofyzik na U. S. Naval Research Laboratory. „Tak nyní máme velmi přesné zařízení, které nám dává schopnost měřit světlo z povrchu planet napříč vskutku širokým rozsahem vlnových délek.“

Exoplaneta HIP 65426b, jak byla pozorována přístroji NIRCam a MIRI na palubě Webbova vesmírného teleskopu Autor: NASA/ESA/CSA, A Carter (UCSC), ERS 1386 team, A. Pagan (STScI)
Exoplaneta HIP 65426b, jak byla pozorována přístroji NIRCam a MIRI na palubě Webbova vesmírného teleskopu
Autor: NASA/ESA/CSA, A Carter (UCSC), ERS 1386 team, A. Pagan (STScI)
Na připojeném snímku je znázorněna exoplaneta HIP 65426b v odlišných částech infračerveného záření, jak ji pozoroval James Webb Space Telescope: fialová barva představuje pohled přístroje NIRCam na vlnové délce 3,00 mikrometru, modrá barva odpovídá NIRCam na vlnové délce 4,44 mikrometru, žlutá barva reprezentuje pohled přístroje MIRI na vlnové délce 11,4 mikrometru a červená barva pohled přístroje MIRI na vlnové délce 15,5 mikrometru. Jednotlivé fotografie vypadají odlišně, protože na jednotlivé přístroje Webbova teleskopu dopadá odlišná část záření. Soustava terčíků u každého přístroje – tzv. koronograf – blokuje světlo mateřské hvězdy, takže planeta může být pozorovatelná. Malá bílá hvězdička na každém snímku představuje polohu mateřské hvězdy HIP 65426, jejíž světlo bylo „odečteno“ pomocí koronografu při zpracování obrazu.

Bylo to vůbec poprvé, co astronomové při použití Webbova kosmického teleskopu pořídili přímou fotografii planety za hranicemi Sluneční soustavy. Exoplaneta HIP 65426b je plynným obrem. To znamená, že nemá pevný kamenný povrch, a tudíž nemůže být obyvatelná.

Exoplaneta je velmi mladá, její stáří se odhaduje na 15 až 20 miliónů roků. Stáří Země je pro porovnání asi 4,5 miliardy roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta HIP 65426b je, Jwst


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »