Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Zdeněk Švestka
Autor: Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka

Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.

Zdeněk Švestka prožil dětství v Praze. Již v době středoškolských studií navštívil schůzi České astronomické společnosti a stal se jejím členem. Za německé okupace se mu nevyhnulo totální nasazení. Pracoval v továrně na pražské periferii, a tak odmaturoval až po skončení 2. světové války. Po maturitě začal studovat astronomii a teoretickou fyziku na Univerzitě Karlově.

Veliký vliv na Švestkovo vzdělání a práci měl jeho středoškolský profesor RNDr. František Link (1906 – 1984). Ten byl iniciátorem stavby nové ondřejovské sluneční observatoře. Od poloviny 50. let pracoval Švestka až do své emigrace v roce 1968 jako vedoucí oddělení Vysoké atmosféry Země. Zdeněk Švestka ovšem oficiálně začal pracovat na hvězdárně v Ondřejově ještě za studií - pravda, ve formální pozici zahradníka.

Sám na toto své období astronoma v ilegalitě vzpomíná: ,,V roce 1948 byl RNDr. Link jmenován dočasným ředitelem Astronomické observatoře v Ondřejově, asi 40 km od Prahy, a ještě téhož roku mi nabídl, abych tam po dokončení studia na univerzitě nastoupil. Toto místo bylo vlastně pro zahradníka, ale já jsem se nestaral o rozsáhlý park kolem ústavu, ale pokračoval jsem ve svých astronomických studiích, obvykle jsem seděl na terase hvězdárny, pil kávu a kouřil. Nebylo to příliš zdravé a zahrada tím trpěla. Po večerech jsem prováděl některá pozorování, hlavně opět dlouhoperiodických hvězd typu Mira..."

Po promoci v roce 1949 se mu se skupinou astronomů, opět pod vedením Františka Linka, podařilo vytvořit nový obor, a to sluneční fyziku. Zdeněk Švestka se velmi zajímal o hvězdný vesmír a o planetární mlhoviny, ale kvůli nedostatečnému vybavení observatoře se začal specializovat na Slunce. V roce 1956, navzdory tomu, že nebyl politicky angažován, se stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. V témže roce získal titul CSc. za svou práci s názvem Fyzikální podmínky v chromosférických vzplanutích, která byla založena na jeho vlastních pozorováních. K pozorování byl od roku 1959 na Ondřejově využíván multikamerový sluneční spektrograf, jímž Švestka s kolektivem měřili spektra slunečních erupcí. Tento spektrograf byl vyroben Švestkou a jeho spolupracovníky a v roce 1962 jim bylo za jeho realizaci uděleno státní vyznamenání.

Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu Autor: Solar Physics
Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu
Autor: Solar Physics

V roce 1964 byl Švestka jmenován prezidentem komise pro výzkum Slunce při IAU (Mezinárodní astronomická unie), a to na období 1964-1970. V roce 1967 založil spolu s nizozemským astronomem Cornelisem de Jagerem (1921-2021) časopis specializovaný na sluneční pozorování Solar Physics (Sluneční fyzika), který vychází dodnes. Důvod vydávání periodika byl jasný – v astronomických časopisech té doby byly informace o Slunci na posledních stránkách a činily je tak marginálními.

Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem Autor: Springer Nature: Solar Physics
Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem
Autor: Springer Nature: Solar Physics

Zdeněk Švestka s manželkou odcestoval v roce 1969 po okupaci Československa sovětskými vojsky do Nizozemí. Tam pracoval v Centru pro kosmický výzkum a technologie a vyučoval na univerzitě ve Freiburgu. Od roku 1973 zůstal i s rodinou na západě natrvalo.

Na počátku 70. let 20. století pracoval i pro firmu American Science and Engineering v Cambridge (USA). Pro tuto společnost pracoval na vývoji rentgenových teleskopů určených pro výzkum Slunce. Nakonec byly tři tyto rentgenové dalekohledy umístěny na teleskopu ATM (Apollo Telescope Mount). Tyto teleskopy poskytovaly nepřetržitý tok dat o procesech ve sluneční atmosféře a byly také doplněny detektorem záblesků, který monitoroval aktuální sluneční aktivitu.

Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab Autor: NASA Image and video Library
Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab
Autor: NASA Image and video Library

Zdeněk Švestka v roce 1977, po návratu ze spojených států do Utrechtu, přijal místo v oddělení pro kosmický výzkum Slunce. Tato laboratoř nedisponovala observatoří, ovšem některé experimenty prováděla na kosmických družicích a sondách. Švestka obsluhoval holandský přístroj: spektrometr pro zobrazování v tvrdém rentgenovém záření na družici Solar Maximum Mission (1980-1990). Po odchodu do důchodu v roce 1990 dál učil na Kalifornské univerzitě.

Zdeněk Švestka byl držitelem mnoha ocenění, je třeba zmínit Cenu Guggenheimových za astronautiku (1968), Zlatou medaili AV ČR (1995) a Nušlovu cenu (2002). V roce 2008 byla pojmenována na jeho počest planetka (17805) Švestka, objevená na Kleti astronomy Zdeňkem Moravcem a Milošem Tichým.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka
[2]Solar Physics 267/2 (ISSN 0038-0938)
[3] Springer Nature: Solar Physics
[4] NASA Image and video Library
[5] Wikipedia (CZ): Apollo Telescope Mount
[6] Astro.cz: Zemřel Zdeněk Švestka
[7] Wikipedia (EN): Solar Maximum Mission

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: SMM. Solar Maximum Mission, Apollo, Spektrograf, Sluneční sekce, František Link, Slunce, Skylab, Astronomický ústav Ondřejov, Zdeněk Švestka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »