Březnové výročí: Christian Andreas Doppler
Doppler se narodil v Salcburku, jeho matka pracovala jako služebná, otec byl kameník. Základní školu navštěvoval v rodném městě, střední pak v Linci. Na návrh matematika Simona Stampfera, který si všiml jeho nadání, nastoupil Doppler v 19 letech na polytechnický ústav ve Vídni, kde získal vědomosti z fyziky, matematiky a astronomie. Dále pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě, kterou úspěšně ukončil roku 1829.
Již během studia si musel kvůli špatné finanční situaci rodiny přivydělávat jako domácí učitel. Později pracoval jako asistent profesora Burga, působícího na polytechnice. Toto místo ale mohl zastávat pouze čtyři roky, pak jej musel opustit. Již v této době publikoval své první vědecké práce.
Stálé místo se mu podařilo získat v roce 1835, kdy začal vyučovat jako profesor matematiky na stavovské reálce (střední škola zaměřená na přírodovědné obory) v Praze. Díky tomu byl finančně zajištěn a o rok později se mohl oženit. Se svou ženou Mathildou měl pět dětí.
Jeho přáním bylo získat místo profesora na polytechnice, což se mu podařilo v roce 1841, kdy byl na tomto ústavu jmenován profesorem matematiky a geometrie.
Svůj nejznámější objev popsal roku 1842 ve své práci "O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd na nebi". V ní vyslovil hypotézu, že barvy hvězd mohou být ovlivněny jejich pohybem. Čím rychleji se od pozorovatele vzdalují, tím více se jejich záření bude blížit k červenému konci spektra. Protože ale svoji teorii nemohl dokázat experimentálním důkazem, zpočátku nebyla příliš přijata. Až později se ukázalo, že je správná. V současnosti se tento jev uplatňuje například při radarovém měření rychlosti nebo se pomocí něj vysvětluje tzv. rudý posuv.
V letech 1844-1845 musel Doppler zanechat své přednáškové činnosti, protože kvůli tuberkulóze ztratil hlas. Kvůli příliš vyčerpávající práci přijal nabídku, která mu přišla z Báňské a lesnické akademie v Banské Štiavnici. Zde krátce pracoval jako profesor matematiky a mechaniky. Již o rok později ale místo opustil a stal se ředitelem nově zřízeného Fyzikálního ústavu při Filozofické fakultě vídeňské univerzity. Ani zde mu jeho zhoršující se zdravotní stav nedovolil pracovat dlouho. Roku 1852 musel požádat o zdravotní dovolenou a odjel na léčení do Benátek, kde následující rok zemřel.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
O autorovi
Václav Kalaš
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
