Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Nejvýznamnější Prefátovo dílo Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Nejvýznamnější Prefátovo dílo
Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.

Oldřich Prefát se narodil ve Starém Městě pražském do rodiny bohatého obchodníka se sukny. Svůj přídomek „z Vlkanova“ získal díky tomu, že jeho otec byl povýšen do rytířského stavu. Když mu bylo sedmnáct let, začal studovat univerzitu ve Wittenbergu, kde se učil zejména stavitelství. O dva roky později se vrátil do Prahy, kde krátce studoval na Vysokém učení Karlově. Již následující rok však odešel do bavorského Ingolstadtu, kde pokračoval ve studiích. Zde se mimo seznámil s významným přírodovědcem Tadeášem Hájkem z Hájku. Díky němu se Prefát dostal k různým matematickým a astronomickým knihám a naučil se vyrábět zeměměřičské a astronomické přístroje. Toho později využil k tomu, že v Praze založil dílnu, ve které tyto přístroje vyráběl. Mezi další města, kde se Oldřich Prefát vzdělával, patří Lipsko, Benátky a Řím.

Největší dobrodružství zažil Prefát v letech 1546-1547, kdy se vydal na dlouhou cestu do Palestiny. Zajímavé je, že k této namáhavé a i nebezpečné výpravě jej přemluvili přátelé. Po souši doputoval až do Benátek, kde si musel sehnat loď, plující správným směrem. Protože ovládal řadu jazyků (češtinu, latinu, němčinu, řečtinu, vlaštinu), nebyl to pro něj velký problém. Nakonec se na moře vypravil obchodní lodí Liona a během této výpravy poznal řadu míst. Například měsíc se zdržel na Kypru, dále navštívil Hebron nebo Jeruzalém. Další cesta jej čekala roku 1552, kdy navštívil Španělsko.

Na základě zážitků, které během výprav nashromáždil, se rozhodl napsat cestopis, kde podrobně popsal celou svou cestu. Jeho dílo je velmi cenné, protože popsal a vysvětlil vše, co by podle jeho názoru mohlo být pro Středoevropany neznámé či špatně pochopitelné. Navíc si všechny údaje pečlivě ověřoval. Protože pro některé pojmy neexistoval český výraz, uváděl jejich názvy v různých jazycích, nebo pro ně zavedl zcela nová slova. Například pro to, co nyní nazýváme „přístavem“ vymyslel pojmenování „přistávadlo“. V cestopisu vylíčil velké množství příhod, podrobně popsal stavby, krajinu, ale třeba i činnosti, kterými se lidé v dané zemi zabývají. Nevynechal ani popis, jak je možné takovou výpravu uskutečnit. Cestopis napsal takovým způsobem, že byl srozumitelný i pro méně vzdělané lidi.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Astronomie


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »