Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Únorové výročí: Lewis A. Swift

Únorové výročí: Lewis A. Swift

Lewis A. Swift

Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.

Narodil se 29. února 1820 v americkém městě Clarkson jako šesté dítě z celkového počtu devíti. Jeho život byl již od dětství protkán řadou nehod a úrazů. Ve třinácti letech si zlomil kyčel a kvůli špatné léčbě s tím měl po zbytek života problémy. Nemohl kvůli tomu zastávat těžkou práci a měl dostatek času na čtení a vzdělávání.

Uvádí se, že zájem o astronomii v něm probudila tzv. Velká březnová kometa roku 1843, jež byla na obloze mimořádně výrazným objektem. Nebyla to však první kometa, kterou mohl Swift pozorovat. Když mu bylo patnáct let, na obloze byla vidět Halleyova kometa, a protože se dožil bezmála 93 let, dočkal se jako jen málo lidí i jejího dalšího návratu v roce 1910.

Později se začal zajímat o optiku, sestrojil několik dalekohledů, se kterými sledoval oblohu a objevil mimo jiné několik komet. Také organizoval veřejná pozorování a astronomické přednášky. Jeho zanícení pro pozorování ilustruje fakt, že aby se dostal na střechu, odkud pozoroval, musel překonat tři žebříky. To by nebylo jednoduché ani pro zdravého člověka, natož pro Swifta, který měl zdravotní problémy a kulhal.

Roku 1878 během pozorování úplného zamění Slunce spatřil neznámý objekt asi dva stupně od slunečního disku. Domníval se, že by to mohla být planeta, obíhající uvnitř dráhy Merkuru, ale toto pozorování nebylo nikdy potvrzeno. Nyní se má za to, že se mohlo jednat o hvězdu théta či dzéta ze souhvězdí Raka.

Nedlouho poté se podařilo Swiftovi uskutečnit nejlepší obchod ve svém životě. Bohatý podnikatel Hulbert Harrington Warner mu věnoval 100 000 dolarů, za které byla v městě Rochester postavena hvězdárna a vybavena kvalitním dalekohledem o průměru 40 cm. Swift se stal jejím ředitelem a pomocí tohoto přístroje uskutečnil velké množství objevů. Během následujících let nalezl a popsal několik set objektů vzdáleného vesmíru.

Časem začalo Swifta trápit světelné znečištění a hledal lepší místo k pozorování. To nakonec našel na hoře Echo nedaleko od Los Angeles a přesídlil sem i se svým oblíbeným dalekohledem. Pokračoval zde ve svých pozorováních a objevoval další objekty až do vysokého věku. Teprve roku 1901 musel kvůli zhoršujícímu se zraku svoji činnost ukončit a odejít do důchodu.

Díky svým zásluhám obdržel velké množství ocenění a bývá někdy označován jako „americký Herschel“.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »