Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Únorové výročí: Lewis A. Swift

Únorové výročí: Lewis A. Swift

Lewis A. Swift

Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.

Narodil se 29. února 1820 v americkém městě Clarkson jako šesté dítě z celkového počtu devíti. Jeho život byl již od dětství protkán řadou nehod a úrazů. Ve třinácti letech si zlomil kyčel a kvůli špatné léčbě s tím měl po zbytek života problémy. Nemohl kvůli tomu zastávat těžkou práci a měl dostatek času na čtení a vzdělávání.

Uvádí se, že zájem o astronomii v něm probudila tzv. Velká březnová kometa roku 1843, jež byla na obloze mimořádně výrazným objektem. Nebyla to však první kometa, kterou mohl Swift pozorovat. Když mu bylo patnáct let, na obloze byla vidět Halleyova kometa, a protože se dožil bezmála 93 let, dočkal se jako jen málo lidí i jejího dalšího návratu v roce 1910.

Později se začal zajímat o optiku, sestrojil několik dalekohledů, se kterými sledoval oblohu a objevil mimo jiné několik komet. Také organizoval veřejná pozorování a astronomické přednášky. Jeho zanícení pro pozorování ilustruje fakt, že aby se dostal na střechu, odkud pozoroval, musel překonat tři žebříky. To by nebylo jednoduché ani pro zdravého člověka, natož pro Swifta, který měl zdravotní problémy a kulhal.

Roku 1878 během pozorování úplného zamění Slunce spatřil neznámý objekt asi dva stupně od slunečního disku. Domníval se, že by to mohla být planeta, obíhající uvnitř dráhy Merkuru, ale toto pozorování nebylo nikdy potvrzeno. Nyní se má za to, že se mohlo jednat o hvězdu théta či dzéta ze souhvězdí Raka.

Nedlouho poté se podařilo Swiftovi uskutečnit nejlepší obchod ve svém životě. Bohatý podnikatel Hulbert Harrington Warner mu věnoval 100 000 dolarů, za které byla v městě Rochester postavena hvězdárna a vybavena kvalitním dalekohledem o průměru 40 cm. Swift se stal jejím ředitelem a pomocí tohoto přístroje uskutečnil velké množství objevů. Během následujících let nalezl a popsal několik set objektů vzdáleného vesmíru.

Časem začalo Swifta trápit světelné znečištění a hledal lepší místo k pozorování. To nakonec našel na hoře Echo nedaleko od Los Angeles a přesídlil sem i se svým oblíbeným dalekohledem. Pokračoval zde ve svých pozorováních a objevoval další objekty až do vysokého věku. Teprve roku 1901 musel kvůli zhoršujícímu se zraku svoji činnost ukončit a odejít do důchodu.

Díky svým zásluhám obdržel velké množství ocenění a bývá někdy označován jako „americký Herschel“.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »