Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Únorové výročí: Lewis A. Swift

Únorové výročí: Lewis A. Swift

Lewis A. Swift

Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.

Narodil se 29. února 1820 v americkém městě Clarkson jako šesté dítě z celkového počtu devíti. Jeho život byl již od dětství protkán řadou nehod a úrazů. Ve třinácti letech si zlomil kyčel a kvůli špatné léčbě s tím měl po zbytek života problémy. Nemohl kvůli tomu zastávat těžkou práci a měl dostatek času na čtení a vzdělávání.

Uvádí se, že zájem o astronomii v něm probudila tzv. Velká březnová kometa roku 1843, jež byla na obloze mimořádně výrazným objektem. Nebyla to však první kometa, kterou mohl Swift pozorovat. Když mu bylo patnáct let, na obloze byla vidět Halleyova kometa, a protože se dožil bezmála 93 let, dočkal se jako jen málo lidí i jejího dalšího návratu v roce 1910.

Později se začal zajímat o optiku, sestrojil několik dalekohledů, se kterými sledoval oblohu a objevil mimo jiné několik komet. Také organizoval veřejná pozorování a astronomické přednášky. Jeho zanícení pro pozorování ilustruje fakt, že aby se dostal na střechu, odkud pozoroval, musel překonat tři žebříky. To by nebylo jednoduché ani pro zdravého člověka, natož pro Swifta, který měl zdravotní problémy a kulhal.

Roku 1878 během pozorování úplného zamění Slunce spatřil neznámý objekt asi dva stupně od slunečního disku. Domníval se, že by to mohla být planeta, obíhající uvnitř dráhy Merkuru, ale toto pozorování nebylo nikdy potvrzeno. Nyní se má za to, že se mohlo jednat o hvězdu théta či dzéta ze souhvězdí Raka.

Nedlouho poté se podařilo Swiftovi uskutečnit nejlepší obchod ve svém životě. Bohatý podnikatel Hulbert Harrington Warner mu věnoval 100 000 dolarů, za které byla v městě Rochester postavena hvězdárna a vybavena kvalitním dalekohledem o průměru 40 cm. Swift se stal jejím ředitelem a pomocí tohoto přístroje uskutečnil velké množství objevů. Během následujících let nalezl a popsal několik set objektů vzdáleného vesmíru.

Časem začalo Swifta trápit světelné znečištění a hledal lepší místo k pozorování. To nakonec našel na hoře Echo nedaleko od Los Angeles a přesídlil sem i se svým oblíbeným dalekohledem. Pokračoval zde ve svých pozorováních a objevoval další objekty až do vysokého věku. Teprve roku 1901 musel kvůli zhoršujícímu se zraku svoji činnost ukončit a odejít do důchodu.

Díky svým zásluhám obdržel velké množství ocenění a bývá někdy označován jako „americký Herschel“.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »