Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  46. konference o výzkumu proměnných hvězd SPHE

46. konference o výzkumu proměnných hvězd SPHE

Skupinové foto účastníků konfrence Autor: Martin Mašek
Skupinové foto účastníků konfrence
Autor: Martin Mašek
Smetanova Litomyšl, malebné a kulturně bohaté městečko s krásným renesančním zámkem, není jen místem narození významného skladatele, ale také i rodným městem velkého astronoma a průkopníka studia dvojhvězd – Zdeňka Kopala. A právě na počest 100. výročí jeho narození zde byly na podzim roku 2014 pořádány dvě astronomické konference – týdenní konference Living together: planets, host stars and binaries, které se zúčastnila víc jak stovka profesionálních astronomů z celého světa, a každoroční víkendová 46. konference o výzkumu proměnných hvězd pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. O druhé zmiňované bude tento příspěvek.

Konference se konala 12. – 14. 9. 2014 v Evropském školícím centru v prostředí Zámku Litomyšl, kde byli účastníci konference rovněž ubytováni. Páteční večer byl zahájen kratochvilným povídáním Jiřího Grygara o Kopalově výjimečném životě a jeho úloze na poli výzkumu proměnných hvězd. Poté přednesl Andrej Prša, jeden z vývojářů softwaru PHOEBE, inspirující přednášku o vícenásobných hvězdných soustavách, a zdůraznil, proč jsou tyto systémy výjimečné. V druhé části přednášky se věnoval základním charakteristikám dat z družice Kepler a modelováním zákrytových trojhvězd. Jeho přednáškou byl, po zodpovězení četných dotazů, zahajovací večer ukončen a účastníci konference se odebrali do blízkých restauračních zařízení.

Přednáška Jiřího Grygara Autor: Martin Mašek
Přednáška Jiřího Grygara
Autor: Martin Mašek
Sobotní ráno zahájil opět Jiří Grygar shrnutím toho, co zaznělo během konference „Living together“, aby ostatní, kteří neměli možnost se této konference zúčastnit, seznámil s aktuálními výzkumy na poli proměnných hvězd a exoplanet. Poukázal, dle zaměření tématicky blízkých příspěvků, že jsou na špičce výzkumných záměrů astronomů v dnešní době systémy exoplanet obíhajících kolem binárních systémů. Poté se ujal slova Jiří Liška, který nám ukázal a vysvětlil některé zajímavé efekty v O-C diagramech zákrytových dvojhvězd, na jejichž vzniku se velkou měrou podíleli přispěvatelé do projektu B.R.N.O. Přednáška ukončila dopolední sekci a následoval oběd v restauraci U Medvěda. Po obědě účastníci konference navštívili místní muzeum, kde probíhala komentovaná výstava věnovaná Zdeňku Kopalovi.

Návštěva muzea v Litomyšli Autor: Martin Mašek
Návštěva muzea v Litomyšli
Autor: Martin Mašek
Po návratu do školícího centra proběhlo předání cen vítězům astronomické soutěže pořádané katedrou fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Poté Tomáš Dobrovodský představil příspěvek s aktuálními informacemi o Parku tmavé oblohy Poloniny a slova se zhostil i přítomný Pavel Suchan, který posléze celý odpolední blok konference moderoval. Dalším přednášejícím byl Marek Skarka, který jako každoročně přednesl posluchačům další pokroky studia proměnných hvězd typu RR Lyrae, které vykazují tzv. Blažkův jev. Následoval Rudolf Gális, který účastníky seznámil s dlouhodobým výzkumem symbiotické hvězdy AG Dra. Na něj navázal Ladislav Šmelcer se svou přednáškou o pozorování eruptivních zákrytových dvojhvězd. U hvězdy GJ 3236 Cas dokonce zaznamenal vzplanutí v oblasti zákrytu a jeho pozorování tak může mnoho napovědět o geometrii zákrytového eruptivního systému. Jakub Juryšek následně pohovořil o dalekohledu FRAM umístěném v Argentině, jeho měřeních atmosférické extinkce v rámci Observatoře Pierra Augera. Představil také některé nové výsledky astronomických pozorování a nabídl zájemcům pozorovací čas na tomto dalekohledu. Po skončení přednáškového bloku jsme se přesunuli na večeři do restaurace U Medvěda, kde poté následoval společenský večer a schůze výkonného výboru SPHE ČAS.

Ladislav Šmelcer přednáší Autor: Martin Mašek
Ladislav Šmelcer přednáší
Autor: Martin Mašek
Nedělní ráno zahájil Ladislav Šmelcer plenární schůzí, při které byl zvolen revizor sekce Petr Sobotka. Následovala přednáška Stanislava Poddaného, který hovořil o výzkumu exoplanet v historickém kontextu. Luboš Brát ve svém příspěvku představil novou verzi CzeV katalogu, který nyní umožňuje kvalitnější správu nově objevených hvězd s propojením na fázové křivky. Martin Vrašťák naopak představil SvkV katalog a některé zajímavé hvězdy v tomto katalogu. Ladislav Šmelcer poté prezentoval ukázku citací prací B.R.N.O. v posledním roce a přednesl zprávu o činností sekce. Na konferenci byl také vyhlášen laureát ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku za rok 2014, kterou získal Robert Uhlář za robotizaci sekčního setu, (naváděného dalekohledu Newton 150/750 s CCD kamerou SBIG ST7 doplněnou o fotometrické filtry BVRI), který je umístěný v Jílovém u Prahy a který je přístupný pozorovatelům pro vzdáleně ovládaná pozorování.

Tímto závěrečným příspěvkem byla letošní 46. konference o výzkumu proměnných hvězd ukončena a plni nových poznatků, pocitu dobře odvedené práce a s motivací na další pozorování proměnných hvězd, se účastníci odebrali zpět do svých domovů.

Článek převzat ze stránek Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Více fotografií z konference naleznete ve fotogalerii Martina Maška, který akci zdokumentoval.




O autorovi

Jakub Juryšek

Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.

Štítky: Sekce SPHE, Konference SPHE


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »