Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  51. Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet

51. Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet

V kopuli ostravské hvězdárny
Autor: Martin Mašek

Dne 1. 11. až 3. 11. 2019 se konala v prostorách Planetária Ostrava již 51. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet pořádaná Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Konference měla za cíl propojit amatérské pozorovatele s profesionály a prezentovat výsledky výzkumu proměnných hvězd a exoplanet za uplynulý rok. 

Předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková hovoří o své cestě na 4th European Variable star meeting Autor: Martin Mašek
Předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková hovoří o své cestě na 4th European Variable star meeting
Autor: Martin Mašek
Konference byla zahájena v pátek večer přednáškou Marka Skarky o letošním předání Nobelovy ceny za fyziku, kterou z poloviny obdrželi švýcarští astronomové Michael Mayor se svým tehdejším studentem Dieerem Quelozem za objev první exoplanety obíhající okolo hvězdy slunečního typu. Druhý příspěvek přednesla předsedkyně SPHE ČAS Kateřína Hoňková o své návštěvě mezinárodní konference v belgickém městě Grimbergenu s názvem 4th European Variable star meeting. Na této konferenci se jí povedlo vyjednat publikování katalogu proměnných hvězd objevených českými astronomy do jedné z největších mezinárodních databází The International Variable Star Index. Dále Marek Skarka představil nově vzniklou skupinu zabývající se pozorováním exoplanet a hvězd typu RR Lyrae. Pateční přednáškový večer zakončil Ladislav Šmelcer svojí přednáškou o Pozorování eruptivních proměnných hvězd. Následovala prohlídka nově zrekonstruované kopule a welcome drink.

Miloslav Zejda a jeho přednáška o zajímavých jménech ve světě proměnných hvězd Autor: Martin Mašek
Miloslav Zejda a jeho přednáška o zajímavých jménech ve světě proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
Sobotní blok přednášek odstartoval doc. Miloslav Zejda se svým příspěvkem „Zajímavosti ze světa proměnných hvězd“, kde představil několik zajímavých proměnných hvězd nejen svými vlastnostmi, ale i originálním názvem. Na konci svého příspěvku shrnul dění na konferenci o zákrytových hvězdách, která se konala v Litomyšli. 

Se zajímavým příspěvkem vystoupil amatérský pozorovatel Zbyněk Henzl a pohovořil o nově objevené proměnné hvězdě CzeV1750. Tato hvězda byla svým chováním podezřelá z vícenásobné proměnností. Bohužel podrobnějším zkoumáním byla tato teorie vyvrácena. 

Petr Zasche mluvil o důležitosti pozorování dvojzákrytových systémů a publiku představil několik kandidátů, kteří by stáli za to prověřit malými dalekohledy. 

Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností Autor: Martin Mašek
Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností
Autor: Martin Mašek
Na konferenci vystoupili i zahraniční hosté z Polska a Ukrajiny. Například Vitalii Breus prezentoval svá fotometrická pozorování binárních systémů různých typů a závěry vyvozené ze světelných křivek. Bartolomiej Debski povídal o hvězdách typu W Uma a jejich pozorování družicí TESS. Těmito přednáškami zakončili dopolední část.

Všichni účastníci konference se přesunuli ke společnému obědu, kde se uskutečnila malá schůze výkonného výboru Sekce.

Odpolední přednáškový blok odstartoval Martin Vrašťák svou dvojpřednáškou o amatérské spektroskopii, stavbě spektroskopu a pozorování symbiotických proměnných hvězd. Po něm následovala přednáška Jiřího Žáka, který nám vysvětlil podstatu a důvod, proč pozorovat exoplanety pomocí transmisní spektroskopie. Blok ukončil znovu Sebastian Kurowski s přednáškou Photometry and spectroscopy from a large city using 30-cm telescopes. 

Proměnář roku 2019 Zbyněk Henzl si cenu přebírá od předsedkyně SPHE Kateřiny Hoňkové Autor: Martin Mašek
Proměnář roku 2019 Zbyněk Henzl si cenu přebírá od předsedkyně SPHE Kateřiny Hoňkové
Autor: Martin Mašek
Následovala technická část, kterou zahájil Luboš Brát povídáním o nové verzi našeho sekčního webu VarAstro. Tento web bude sloužit jako sociální síť sdružující pozorovatele, kterým umožní pořádat pozorovací kampaně, ukládat a nahrávat pozorovací data a komunikovat s dalšími kolegy v reálném čase. Dále představil Pavel Cagaš program Silicups. Jedná se o program navržený k hromadnému zpracování pozorovacích dat. Sobotní přednáškový program ukončil Vojtěch Dientsbier přednáškou o proměnné hvězdě typu dScuti, kterou dlouhodobě pozoroval pomocí dalekohledu Sekční set, který vlastní SPHE ČAS. Za práci a výzkum na této hvězdě obdržel cenu Česká hlavička. Tímto mu ještě jednou gratulujeme k získanému úspěchu. 

Po výživném odborném programu předsedkyně Kateřina Hoňková společně s Radkem Dřevěným odprezentovali zprávu o činnosti naší sekce. Také došlo k předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku, kterou získal Zbyněk Henzl. K předání došlo přímo v planetáriu pod hvězdnou oblohou za doprovodu hudební skupiny Pink Floyd.

Společenský večer na 51. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společenský večer na 51. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v Ostravě
Autor: Martin Mašek
Nedělní ráno zahájil přednáškou „Dva pohledy na vznik a zánik dvojhvězd“ Ondřej Pejcha. První pohled se týkal vzniku dvojhvězd v různých fázích vývoje Galaxie. Druhý pohled rozebíral možnost vzniku planetární mlhoviny Sh 2-71 z trojhvězdného systému. Další příspěvek si přichystal Jan Kára o kataklyzmické hvězdě CzeV404 Her.

Třetí příspěvek dne přednesl Jakub Kolář o zákrytovém systému GX Lac, kterou fotometricky pozoroval a představil její model. Další výstup odpřednášel Reinhold Fr. Auer na technické téma s názvem „How get the standart photometry for small instruments“. Celou letošní konferenci zakončil Pavel Cagaš na téma zajímavé hvězdy pozorované na BSObservatory.

Všem účastníkům letošní konference srdečně děkujeme za účast a budeme se těšit na setkání na dalších akcích naší sekce.

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek




O autorovi

Štítky: Proměnná hvězda, Konference SPHE, Pavel Cagaš, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »