Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  51. ročník pozorování proměnných hvězd ve vesmíru

51. ročník pozorování proměnných hvězd ve vesmíru

vzájemné obíhání bílých trpaslíku
vzájemné obíhání bílých trpaslíku
Od 20. do 28. srpna 2011 se bude konat týdenní soustředění (praktikum) pozorovatelů proměnných hvězd, doplněné již počtvrté také o pozorování planet u cizích hvězd, tzv. exoplanet. 51. ročník proběhne pod tmavou krkonošskou oblohou v Peci pod Sněžkou

Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů v České republice i dřívějším Československu. Jeho kořeny sahají až do roku 1924. Organizuje ho tradičně Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Ve vesmíru jsou dnes známy už stovky tisíc hvězd, které nesvítí stále stejně, ale jejich jasnost se mění. Některé se mění pomalu v řádech měsíců, jiné rychle během sekund. Existují desítky typů proměnných hvězd a tedy i různé příčiny změn jejich jasnosti. Vzhledem k obrovskému množství hvězd je nezvládají profesionální astronomové sledovat, a tak značnou měrou pomáhají astronomové amatéři.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
V průběhu desetiletí zůstává hlavní náplň tohoto praktika stále stejná, protože se osvědčila. Jde především o zaškolování nových pozorovatelů noční oblohy zkušenými astronomy. Co se ale změnilo významně, je způsob, jakým se pozorování provádí. Dříve byla praktika pořádána ve spolupráci s brněnskou a vyškovskou hvězdárnou a zaměřena byla výhradně na pozorování lidským okem, protože jiné prostředky nebyly dostupné. Astronomové sice používali dalekohledy, ale oním detektorem, který zaznamenával jasnost hvězd, bylo jen lidské oko. Technika výrazně pokročila a dnes i amatérští astronomové mají k tomu účelu speciální kamery s CCD čipy napojené na počítač. Snímkují tak hvězdu během noci několikrát a sledují přímo na monitoru změny její jasnosti.

V posledních čtyřech letech se akce úspěšně konala v Krkonoších a do programu přibyly i exoplanety. Čeští amatéři se dokonce stali významnými pomocníky v jejich sledování i ve světovém měřítku. Zaznamenat zákryt hvězdy exoplanetou je nesmírně náročné, protože jasnost hvězdy se při tom mění jen nepatrně. Změna jasnosti je desetkrát až stokrát menší, než co dokáže zaznamenat lidské oko. Proto se exoplanety pozorují jen několik posledních let, právě za pomocí CCD kamer.

Tranzit exoplanety ESO0850a
Tranzit exoplanety ESO0850a
V roce 2007 vznikl celostátní projekt TRESCA, jehož cílem je právě pozorování zákrytů v soustavách hvězda - planeta. (TRESCA je akronym a znamená TRansiting ExoplanetS and CAndidates, tedy v češtině zakrývající exoplanety a kandidáti). Za vznikem stojí amatérský astronom a dnes předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou, který je zároveň nejaktivnějším pozorovatelem exoplanet u nás a organizátorem praktik pro pozorovatele.

Účastníci praktika SPHE 2009
Účastníci praktika SPHE 2009
Na praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet nedochází jen k zácviku nováčků, ale také k zajímavým experimentům a rekordům. V srpnu 2008 například sedm pozorovatelů vybavených šesti různými dalekohledy a CCD kamerami pozorovalo najednou stejnou exoplanetu. Ta nese katalogové označení HD 189733b a nachází se v souhvězdí Lištičky ve vzdálenosti asi 63 světelných let. Exoplaneta je větší než náš Jupiter a v její atmosféře se předloni podařilo objevit stopy vodní páry. Češi tak provedli první kolektivní pozorování exoplanety na světě a všemi přístroji zákryt dokázali zaznamenat.

Druhý rekord je ve velikosti jednoho z dalekohledů. Velmi přesných výsledků překvapivě dosahoval nejmenší dalekohled s efektivním průměrem pouhých 34 mm! To je skoro jako průměr skla v brýlích. I Galileo Galilei měl před 400 lety větší dalekohled. Amatérský astronom RNDr. Petr Svoboda tak v Peci pod Sněžkou ustanovil světový rekord v tom, jak malým dalekohledem se dá pozorovat planeta u cizí hvězdy.

Pozorování exoplanet je v ČR stále na vzestupu a vyrůstá i nová generace vědců, kteří se jimi u nás začínají zabývat. V roce 2009 např. dokázali naši pozorovatelé provést 20 % všech pozorování exoplanet učiněných ve světě.

Letošní praktikum bude zaměřeno opět na kolektivní pozorování exoplanety, proběhnou také měření jasnosti proměnných hvězd, především zákrytových.

Pro velký předběžný zájem byla rozšířena kapacita možného počtu osob na 29 a ubytování účastníků bude ve dvou sousedních objektech - v penzionu ALENA bude probíhat program (školení, přednášky), zde je kapacita 13 osob a je rezervována pro účastníky bez doprovodu. Účastníci s doprovodem (rodinou) budou ubytováni na sousední horské chatě ELIŠKA. Zde je kapacita 17 osob. Můžete tedy spojit praktikum s letní dovolenou v Krkonoších.

>>>51. praktikum - POZVÁNKA, ZÁKLADNÍ INFORMACE (PDF)<<<
>>>51. praktikum - PŘIHLÁŠKA / NÁVRATKA (DOC)<<<

Bližší informace o činnosti Sekce proměnných hvězd a exoplanet na http://var.astro.cz.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »