Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  „Nová hvězda“ zaprášila vesmír

„Nová hvězda“ zaprášila vesmír

Nová hvězda
Nová hvězda
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (022/2008): Přístroj VLTI poprvé pozoroval formování prachu okolo explodující hvězdy

Díky jedinečně bystrému pohledu interferometru na VLT/ESO mohli být prvně astronomové svědky vzniku prachoplynného obalu okolo explodující hvězdy. Vývoj tohoto obalu pozorovali celých 100 dní a získali zcela nový způsob, jak odhadnout jeho vzdálenost a nasbírat nedocenitelné informace o tzv. hvězdném kanibalismu, tj. přelévání hmoty hvězdy na jejího hmotnějšího hvězdného průvodce.

Novy byly zprvu považovány za nové hvězdy, které se nečekaně objevily na obloze. Odtud pochází i jejich latinské označení nova. Ve skutečnosti dnes víme, že jde o krátkodobé zjasnění malé hmotné hvězdy, která se nachází ve dvojhvězdném systému. Jednu jeho složku tvoří bílý trpaslík (závěrečná fáze vývoje hvězdy podobné Slunci) a druhou je nejčastěji málo hmotná hvězda hlavní posloupnosti, např. červený trpaslík. Tyto dvě hvězdy jsou natolik blízko u sebe, že červený trpaslík ztrácí část své hmoty ve prospěch svého průvodce. Příležitostně se obálka hmoty, jež padá na těžší hvězdu, stává nestabilní, což vede k termonukleární explozi. Tím systém dočasně zjasňuje.

Nova Scorpii 2007a (též známa jako V1280 Scorpii) byla poprvé objevena japonským amatérským astronomem 4. února 2007 a nachází se v souhvězdí Štíra. Po několik dní neustále zjasňovala až 17 února dosáhla svého maxima. Stala se jednou z nejjasnějších nov za posledních 35 let. Byla pozorovatelná i neozbrojenýma očima.

Jedenáct dní po svém maximu byli astronomové svědky zformování prachu okolo hvězdy. Prach byl pozorovatelný po více jak 200 dní a v jeho středu se od října do listopadu 2007 pomalu vynořovala hvězda. Během těchto 200 dní byl zdroj výrazně zastíněn a jeho jasnost poklesla ve viditelném optickém oboru více jak 10000 krát.

Pozorovací program přesáhl dobu pěti měsíců od objevení novy a za pomoci interferometru VLTI bylo dosaženo nebývalé rozlišovací schopnosti. Astronomové zprvu použili zařízení AMBER pro blízkou infračervenou oblast a později, jak nova okolo sebe produkovala prach, využili zařízení MIDI, které je na záření horkého prachu více citlivé. Obdobně, jak nova slábla, přešli od 1,8 m dalekohledů (Auxiliary Telescopes ) k jejich větším kolegům o průměru 8,2 m (Unit Telescopes). Spojením jednotlivých dalekohledů v jeden obří interferometr bylo dosaženo stejné rozlišovací schopnosti, jako by byl použit objektiv o průměru mezi 35 až 71 metrů (vzdálenost mezi dvěma použitými dalekohledy).

První pozorování pokrylo 23 dní od objevu novy a ukázalo, že jedná a velmi kompaktní zdroj o průměru jedné tisíciny úhlové vteřiny (1 miliarcsekunda či mas). Jde o velikost srovnatelnou s průměrem písečného zrnka pozorovaného ze vzdálenosti 100 km. O několik dní později, po zaznamenání hlavní fáze tvorby prachu, měl zdroj již 13 mas.

"Je velmi pravděpodobné, že pozdější velikost odpovídá průměru expandujícího prachového obalu, zatímco první měření určují maximální velikost explodujícího zdroje," vysvětluje hlavní autor práce Olivier Chesneau. Během následujících měsíců se obálka rovnoměrně zvětšovala rychlostí 2 milióny kilometrů za hodinu.

"Je to poprvé, co jsme mohli prozkoumat prostorové rozložení prachového obalu novy a zaznamenali jeho vývoj od samého počátku až do okamžiku, kdy jeho jasnost poklesna na hranici pozorovatelnosti," říká spoluautor práce Dipankar Banerjee z Indie.

Z měření úhlové rychlosti rozpínání objektu a znalosti rychlosti rozpínání umožnilo astronomům odvodit jeho vzdálenost, jež určili na 5500 světelných let.

"Jde o novou slibnou metodu určování vzdáleností u blízkých nov. Umožnili ji jednak nemodernější přístroje VLTI, ale také kvalitní management pozorování, díky kterému bylo možné takovýto pozorovací program připravit," říká spoluautor Markus Wittkowski z ESO.

Navíc kvalita dat, kterou VLTI poskytl, umožnila odhadnout denní produkci prachu a odvodit celkové množství vyvržené hmoty. "Celkově V1280 vyvrhla hmotu odpovídající 33 násobku hmotnosti Země. Jde o obdivuhodný výkon uvážíme-li, že velikost hvězdy byla srovnatelná se Zemí," dodává Chesneau. Pouze jedno procento z tohoto materiálu bylo ve formě prachu.

Článek VLTI monitoring of the dust formation event of the Nova V1280 Sco od O. Chesneau a kol. zveřejněný ve vědeckém časopise Astronomy and Astrophysics.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 022/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »