Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Představa malíře o probíhající supererupci na DG CVn.
Autor: NASA

Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť. V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.  

Mezinárodní spolupráce a Překvapivé výsledky

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V.
Autor: Ladislav Šmelcer
V listopadu 2016 jsme vyhlásili pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkésteto Obszervatórium v Maďarsku. Díky Marku Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem. V krátkovlnné oblasti spektra se očekávalo zaznamenání větší erupční aktivity, která v delších vlnových délkách není tak patrná. Nicméně výsledky nás velmi překvapily.

Do pozorovací kampaně se zapojilo ještě několik pozorovacích stanic, které sledovaly GJ 3236 v dalších filtrech. Do hry samozřejmě také vstoupilo i počasí, které například zhatilo v daném období pozorování na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nicméně v jiných částech republiky a v Maďarsku počasí přálo.

Nejvíce dat bylo pořízeno ve dnech 27. – 29. listopadu. Celkový pozorovací čas během těchto dní, pořízený v Maďarsku, činil 27 hodin a 12 minut. Celkem bylo zaznamenáno 19 erupcí, což dává frekvenci 0,70 erupce za hodinu. Tato četnost erupcí ve filtru B je zhruba o jeden řád větší, než byla pozorována v delších vlnových délkách v posledních dvou letech.

Zajímavá noc byla z 28. na 29. listopadu, kde jsme zaznamenali tři erupce, z toho jednu velmi výraznou, s amplitudou zjasnění 1,3 magnitudy. Souběžně tuto noc byla pořízena fotometrie z ondřejovského 65cm dalekohledu (D65) ve filtru V, kde se tato erupce projevila zjasněním o 0,37 magnitudy. Toto však bylo pouze předzvěstí toho, co se odehrálo následující noc z 29. na 30. listopadu. Tuto noc se na GJ 3236 zaměřily čtyři dalekohledy, které sledovaly tuto hvězdu ve filtrech B, V, R a I.

Zatímco ve filtru B bylo zaznamenáno 14 erupcí s amplitudami od 0,05 do 0,33 magnitudy, v ostatních filtrech nebylo po erupcích ani památky. Pouze ve filtru V se ve dvou případech dá hovořit o náznacích, že na světelné křivce je vidět jakási drobná změna.

Závěr

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí.
Autor: Ladislav Šmelcer
Jak se předpokládalo, počet erupcí zaznamenaných v krátkovlnné oblasti B je skutečně větší. Je otázkou, zda pozorovaných 14 menších erupcí z 30. listopadu je běžná záležitost u této dvojhvězdy, nebo se jednalo o mimořádnou situaci. Přesto spočítaná frekvence erupcí je o dost větší, než se běžně uvádí u podobných eruptivních hvězd v této oblasti spektra (cca 0,2 erupce za hodinu). Ukázalo se také, že slabší erupce se zjasněním do 0,35 magnitudy ve filtru B se v ostatních filtrech neprojeví.

Budeme se snažit získat pozorovací čas na podobném velkém dalekohledu, abychom zopakovali tato měření v krátkovlnné oblasti a potvrdili případnou vysokou aktivitu GJ 3236.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na této kampani podíleli a věnovali svůj pozorovací čas – Marku Skarkovi, Martinu Lehkému, Radku Dřevěnému, Marku Wolfovi a Hance Kučákové za fotometrii na ondřejovském 65cm dalekohledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Eruptivní hvězda, Ladislav Šmelcer, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Proměnná hvězda


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »