Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Hyperrychlé hvězdy v okolí naší Galaxie
Autor: ESA

Skupina astronomů využila poslední data získaná evropskou astrometrickou observatoří Gaia k pohledu na hvězdy pohybující se vysokými rychlostmi, které byly doslova „vykopnuty“ z naší Galaxie. Vědci byli překvapeni objevem hvězd, které místo toho téměř „sprintovaly“ směrem k Mléčné dráze – zřejmě unikly z jiných galaxií.

V dubnu letošního roku byl publikován zcela nový katalog více než jedné miliardy hvězd proměřených astrometrickou družicí ESA s názvem Gaia. Astronomové z celého světa pracovali nepřetržitě v posledních měsících na studiu tohoto mimořádného souboru dat a zkoumali vlastnosti a pohyby hvězd v naší Galaxii i v jejím okolí s doposud nedosažitelnou přesností. To jim umožnilo vypracovat velké množství nových a zajímavých studií.

Mléčná dráha obsahuje několik stovek miliard hvězd. Většina z nich se nachází v disku s hustou výdutí uprostřed, v jejímž centru se ukrývá supermasivní černá díra. Zbývající hvězdy jsou rozptýleny v mnohem větším sférickém halo.

Hvězdy obíhají kolem středu naší Galaxie rychlostí několika set kilometrů za sekundu a jejich pohyb v sobě obsahuje spoustu informací o dávné historii našeho hvězdného ostrova. Nejrychlejší skupinu hvězd v Mléčné dráze představují tzv. hyperrychlé hvězdy, které – jak se domníváme – začaly svoji existenci v blízkosti galaktického středu a později byly vymrštěny směrem k okraji naší Galaxie v důsledku interakcí se supermasivní černou dírou.

Doposud byl objeven pouze malý počet hyperrychlých hvězd. Na základě pozorování družice Gaia byl nedávno publikován druhý soubor dat, který poskytuje unikátní příležitost k jeho detailnímu studiu.

Několik skupin astronomů se vrhlo do těchto pořízených dat při pátrání po hyperrychlých hvězdách okamžitě po zveřejnění nové databáze. Mezi nimi byli i tři astronomové z Leiden University v Nizozemí, kteří byli velmi ohromeni.

Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia Autor: ESA
Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia
Autor: ESA
Pro více než 1,3 miliardy hvězd uskutečnila družice Gaia měření polohy, paralaxy – která je indikátorem jejich vzdálenosti – a jejich pohybu po obloze v rovině 2D. Pro 7 miliónů nejjasnějších hvězd družice rovněž měřila, jak rychle se pohybují směrem k nám nebo naopak od nás.

Pro 7 miliónů hvězd uskutečnila Gaia trojrozměrná měření (3D) rychlostí stálic a jejich směrů, mezi nimiž jsme nalezli 20, které se mohou pohybovat rychlostí dostatečnou k případnému úniku z naší Galaxie,“ říká Elena Maria Rossi, jedna z autorů nové studie.

Maria Rossi se svými spolupracovníky, kteří již minulý rok objevili několik hyperrychlých hvězd v rámci studie na základě dat z družice Gaia zveřejněných v první zprávě, byli mile překvapeni a doufali, že najdou alespoň jednu hvězdu na útěku z Mléčné dráhy mezi pozorovanými sedmi milióny. Avšak zjistili, že jich existuje mnohem více.

Avšak spíše než aby unikaly pryč z galaktického centra, většinu hvězd putujících vysokými rychlostmi jsme objevili ve fázi, kdy doslova závodí o to dostat se do naší Galaxie,“ dodává spoluautor studie Tommaso Marchetti. „Může se jednat o hvězdy z jiných galaxií, prolétající zrovna skrz naši Mléčnou dráhu.“

Je pravděpodobné, že tito mezigalaktičtí vetřelci pocházejí z Velkého Magellanova oblaku – relativně malé galaxie doprovázející Mléčnou dráhu – nebo dokonce mohou mít původ až v galaxiích velmi vzdálených. Pokud je to i tento případ, nesou si s sebou otisk místa svého původu a jejich studium z mnohem menší vzdálenosti, než se nachází jejich mateřská galaxie, může poskytnout zcela nové informace o podstatě hvězd v jiné galaxii – podobným způsobem můžeme studovat například planetu Mars na základě výzkumu meteoritů, které byly vymrštěny z rudé planety a dopadly na Zemi.

Hvězdy mohou být urychleny na vysoké rychlosti, když se dostanou do blízkosti supermasivní černé díry,“ říká Elena Maria Rossi. „Proto přítomnost těchto hvězd může být indikátorem takovýchto černých děr v blízkých galaxiích. Avšak hvězdy mohly být dříve také součástí binárního systému vymrštěného směrem k Mléčné dráze, když jedna složka dvojhvězdy explodovala jako supernova. Jedna či druhá varianta nám toho může říci mnoho o těchto typech procesů probíhajících v okolních galaxiích.“

Alternativním vysvětlením je, že nově objevené „sprintující“ hvězdy mohou pocházet z oblasti halo naší Galaxie, odkud byly urychleny a nasměrovány směrem dovnitř v důsledku interakce s trpasličími galaxiemi, které se v minulosti přiblížily k Mléčné dráze. Dodatečné informace o stáří a složení těchto hvězd tak mohou pomoci astronomům objasnit jejich původ.

Hvězda z halo Mléčné dráhy pravděpodobně bude mnohem starší a většinou složená z vodíku, zatímco hvězdy z jiných galaxií mohou obsahovat mnohem více těžkých chemických prvků,“ říká Tommaso Marchetti. „Zjištěním barvy hvězd se dozvíme více o tom, z čeho jsou složeny.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hyperrychlé hvězdy, Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »