Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice TESS pozorovala supererupce u 400 hvězd slunečního typu

Družice TESS pozorovala supererupce u 400 hvězd slunečního typu

Umělecké ztvárnění supererupce u hvězdy slunečního typu
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger/Swift

Astronomové studující data z astronomické družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již detekovali 1 216 úkazů – tzv. supererupcí, ke kterým došlo na povrchu 400 hvězd podobných Slunci. Jedna z těchto hvězd pojmenovaná TIC 43472154 uvolňuje v průměru 233 supererupcí za rok. Družice NASA s názvem TESS je primárně určená k objevování planet za hranicemi Sluneční soustavy, avšak zjištěná data se dají využít i k jiným objevům.

Naše Slunce doslova „koupe“ Zemi v uvolňované energii, která mimo jiné podporuje existenci biosféry na naší planetě a udržuje na Zemi teplotu umožňující přetrvávající existenci kapalné vody na jejím povrchu. Nicméně Slunce rovněž může uvolnit občas velké množství energie v podobě slunečních erupcí a výronů koronální hmoty (coronal mass ejections – CME).

Některé hvězdy v Mléčné dráze – zejména mladé stálice – produkují tzv. supererupce, které mohou být svojí intenzitou mnohem silnější než největší sluneční erupce. Tyto jevy mohou mít mimořádný dopad na potenciální obyvatelnost kamenných planet prostřednictvím eroze atmosféry nebo vystavením intenzivní radiaci.

„Supererupce jsou mnohem silnější exploze než typické sluneční erupce, s celkově vyzářenou energií v rozsahu od 1033 do 1038 ergů a trvající déle než hodinu,“ říká astronom Zuo-Lin Tu z Nanjing University. „Energie supererupcí je tak vysoká, že mohou přímo způsobit destruktivní útok na blízké živé organismy. Zájem lidí tudíž přitahuje otázka, jestli rovněž Slunce může generovat supererupce, podobně jako hvězdy hlavní posloupnosti nacházející se poblíž Sluneční soustavy a spadající do spektrální třídy F8 až G8.“

Kresba družice NASA s názvem TESS určené k objevování exoplanet Autor: NASA
Kresba družice NASA s názvem TESS určené k objevování exoplanet
Autor: NASA
Na základě dat z astronomické družice TESS se Zuo-Lin Tu se svými spolupracovníky detailně podíval na 25 734 hvězd podobných Slunci (s povrchovou teplotou v rozmezí 5 600 až 6 000 K), které se nacházejí na jižní části oblohy a které sledovala družice TESS. Astronomové detekovali 1 216 supererupcí u 400 hvězd slunečního typu.

„Podle statistických údajů o všech hvězdách slunečního typu vykazují teplejší hvězdy (teplota povrchu 5 600-6 000 K) nižší frekvenci supererupcí než chladnější hvězdy (5 100-5 600 K),“ říká Zuo-Lin Tu. „Rychle rotující hvězdy (s periodou kratší než 10 dnů) jsou mnohem aktivnější v porovnání s pomalu rotujícími hvězdami (periody delší než 10 dnů).“

Nejaktivnější hvězda z tohoto souboru – TIC 43472154 – má průměrný výskyt 233,17 supererupce za rok. Další studovaná hvězda – TIC 364588501 – produkovala 63 supererupcí v průběhu prvního roku činnosti mise TESS. Čtyři hvězdy s výskytem supererupcí – TIC 25078924, 44797824, 257605131 a 373844472 – jsou kandidáti na výskyt exoplanet.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy slunečního typu, Supererupce na hvězdách, Družice TESS


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »