Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Vznikající kosmický prach v důsledku rázové vlny při explozi supernovy
Autor: Cardiff University

Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.

Až doposud měli astronomové jen malé znalosti o tom, proč existuje tak velké množství prachu v mezihvězdném prostoru. Z teoretických odhadů vyplývá, že by měl při explozích supernov zaniknout.

Exploze supernovy je událost, která nastává při náhlé smrti hvězdy a je jednou z nejvíce energetických událostí ve vesmíru vytvářejících rázovou vlnu, která ničí téměř všechno, co jí stojí v cestě. Přesto při novém výzkumu publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byl pozorován přežívající kosmický prach v okolí nejbližší supernovy 1987A.

Stratosférická létající observatoř SOFIA Autor: NASA
Stratosférická létající observatoř SOFIA
Autor: NASA
Vědci z NASA použili k pozorování vědeckou létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), která detekovala kosmický prach ve výrazných prstencích, které se vytvořily jako součást exploze supernovy 1987A.

Z výsledků pozorování vyplývá, že zde dochází k prudké produkci kosmického prachu uvnitř prstenců, což vedlo vědecký tým k představě, že prach může být ve skutečnosti znovu vytvářen po jeho zničení bezprostředně po průchodu rázové vlny.

Tato představa – kdy prostředí po průchodu rázové vlny může být vhodné k vytvoření nebo k přetvoření prachu – nebyla nikdy dříve zvažována a může být rozhodující pro plné pochopení, jak je kosmický prach ničen a znovu vytvářen.

Již víme o pozvolna se pohybujícím prachu v srdci supernovy 1987A,“ říká Mikako Matsuura, hlavní autorka článku ze School of Physics and Astronomy. „Vznikl z těžkých prvků vytvořených v jádru umírající hvězdy. Avšak pozorování pomocí létající observatoře SOFIA nám říkají něco naprosto nového.“

Částice kosmického prachu mohou být zahřáty z desítek na stovky stupňů, což vede k tomu, že vyzařují v oboru infračerveného záření a milimetrových vln. Pozorování emise prachu v oblasti milimetrových vln může být uskutečněno pomocí pozemských teleskopů. Nicméně pozorování v oboru infračerveného záření je téměř nemožné kvůli interferenci v důsledku přítomnosti vodní páry a oxidu uhličitého v zemské atmosféře.

Protože se observatoř SOFIA nacházela při pozorování nad většinou „překážejících“ molekul, poskytuje přístup k části infračerveného záření, které není dostupné při sledování ze zemského povrchu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] cardiff.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Létající observatoř SOFIA, Supernova 1987A, Exploze supernovy


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »