Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Květnový seminář o proměnných hvězdách

Květnový seminář o proměnných hvězdách

Světelné echo proměnné V838 Monocerotis
Autor: Hubble/NASA

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou Zlín specializovaný seminář zaměřený na korektní analýzu fotometrických dat proměnných hvězd, objevených českými pozorovateli. Seminář proběhne v prostorách zlínské hvězdárny o víkendu 1. - 3. května a přihlášky zasílejte nejpozději do 7. dubna. Jak a komu? Na co se na semináři těšit? Čtěte dále...

Fázová křivka jedné z mnoha CzeV hvězd sestavená z dat objevitele a dat z robotické přehlídky Autor: Martin Mašek
Fázová křivka jedné z mnoha CzeV hvězd sestavená z dat objevitele a dat z robotické přehlídky
Autor: Martin Mašek
Jarní seminář proběhne v termínu 1. - 3. května 2015 a má napomoci především objevitelům proměnných hvězd (ale nejen jim!) k provádění korektní analýzy jejich vlastních dat, případně doplněných o data z robotických přehlídek. CzeV katalog v současné době obsahuje přes 650 proměnných hvězd objevených českými amatérskými astronomy. Typ proměnnosti, kompletní světelná křivka nebo světelné elementy jsou však známy jen u malého počtu z nich. Další postupy, jak neznámé veličiny zjistit, budou tématem na semináři.

Začátečníci na semináři získají přehled o tom, jak mohou ve svých datech objevit vlastní, dosud neobjevenou proměnnou hvězdu a jak rozpoznají artefakty měření. Pokročilí účastníci semináře se seznámí s teoretickými základy periodové analýzy svých fotometrických dat, ale především se také sami naučí používat pro tyto účely vhodný software jako PerSea, Peranso nebo Period04.

Své přihlášky – návratky zasílejte nejpozději do 7. 4. 2015 emailem na adresu lsmelcer@seznam.cz. Připojte kontaktní informace na sebe a informaci o tom, co byste se na semináři chtěli naučit / prodiskutovat.

Ke stažení

Kontakt

Ladislav Šmelcer
Vsetínská 78, 757 01, Valašské Meziříčí
lsmelcer@seznam.cz, 777 82 88 86




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »