Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Infračervená kosmická observatoř Herschel Space Observatory
Autor: ESA - C. Carreau

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.

S celkovou hmotností přesahující 7 miliónů Sluncí je tento region domovem více než 20 hvězdných porodnic; je zahříván silným zářením nově zrozených hvězd, které se v něm nacházejí. Toto centrum vzniku hvězd vyniká v modrém zabarvení v porovnání s chladnějším žlutým a červeným okolním prostředím (viz spodní obrázek).

Uhnízděná v zářící modré bublině plynu v centru obrázku se nachází skupina mimořádně horkých a hmotných Wolf-Rayetových a OB hvězd, jejichž souhrnná jasnost je více než miliónkrát vyšší v porovnání s naším Sluncem. Tato bublina, která je domovem zárodků hvězd, které vyrostou do několika nových hvězdokup, je jedním z velmi produktivních míst zrodu hvězd v naší Galaxii.

Méně extrémní, ale stále ještě velmi aktivní hvězdnou továrnou, je velký komplex modrých bublin viditelných v pravé části obrázku. Na základě pečlivé prohlídky snímku pořízeného evropskou observatoří Herschel astronomové objevili důkazy přítomnosti útvaru, který se podobá síti vláken (filamentů) spojujících tyto dvě intenzivní centra formování stálic.

Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43 Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43
Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Situovaná ve velmi dynamickém regionu Mléčné dráhy, na přechodu mezi centrální příčkou naší Galaxie a jednoho z jejích spirálních ramen, je oblast Westerhout 43 znamenitou laboratoří způsobu, jak hvězdy – především ty velmi hmotné – získávají svoji konečnou podobu při kolizi dvou velkých proudů mezihvězdné hmoty.

Zkoumání oblastí se vznikem hvězd napříč naší Galaxií v nebývalých detailech bylo jedním z hlavních cílů družice Herschel, která byla vypuštěna v roce 2009 a fungovala téměř čtyři roky. Prováděla pozorování oblohy v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Protože byla citlivá na teplo malých oblastí studeného prachu smíšeného s oblaky plynů, kde vznikají hvězdy, zobrazovala družice Herschel takové oblasti a ukázala astronomům regiony hustých plynů, kde se rodí nové hvězdy, což umožnilo jejich studium ve velkém detailu.

Kompozitní obrázky ve třech barvách, kombinující pozorování z družice Herschel na vlnové délce 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva), zachycují na obloze rozpětí 3° na delší straně snímku; sever je na nahoře a východ vlevo. Fotografie byla pořízena jako součást Herschelova klíčového projektu Hi-GAL (Herschel infrared Galactic Plane Survey), jehož úkolem bylo zobrazit celou rovinu Mléčné dráhy v pěti odlišných pásmech infračerveného záření. Video panorama vytvořené na základě všech Hi-GAL pozorování bylo publikováno v dubnu 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tvorba hvězd, Herschel space observatory, Westerhout 43


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »