Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nedávno zrozený magnetar

Nedávno zrozený magnetar

Představa, jak z povrchu magnetaru uniká záblesk energie
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger

Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy. A vědci možná nyní objevili jeden právě zrozený.

S neutronovými hvězdami se setkáváme v případě zániku velmi hmotných hvězd, jejichž jádro se nezhroutí do podoby černé díry. Při explozi hvězdy jako supernova zde po sobě zanechá kromě oblaku hmoty také rychle rotující zbytek s velmi silným magnetickým polem. Tyto podivuhodné hvězdy byly objeveny jako pulsary v roce 1967 (objev učinila Jocelyn Bellová Burnellová, která za něj paradoxně nakonec neobdržela Nobelovu cenu). Neutronové hvězdy vysílají úzce zaměřené svazky záření, které když zasáhnou Zemi, pozorujeme rychle po sobě jdoucí pulsy. Rotace těchto hvězd je bláznivě vysoká a někdy jde až nad 1000 otáček za sekundu.

Neutronové hvězdy mají vysokou hustotu, ale není to jen díky složení, které by podle názvu implikovalo, že obsahují pouze neutrony. V podpovrchových vrstvách je hustota zhruba miliardkrát nižší, než v jádru, kde se opavdu dá hovořit o téměř čisté neutronové hmotě a možná i něčem exotičtějším, co neumí astronomové přesně namodelovat. U povrchu se setkáme i s protony a elektrony a je zde jakási krusta, která je narušována hvězdotřesením, při kterém je uvolňována přebytečná energie.

Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton Autor: ESA
Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton
Autor: ESA
V případě magnetarů pak hovoříme o neutronové hvězdě s velmi silným magnetickým polem, jaké nemají žádné jiné objekty v nám známém vesmíru (stomilionkrát silnější, než magnety vyráběné lidmi). Tyto hvězdy rotují extrémně rychle a časem ztrácejí na rychlosti rotace vlivem uvolňování energie mj. skrze ono magnetické pole.

2. března 2020 vědci zaznamenali záblesk gama pomocí družice Swift (Neil Gehrels Swift Observatory) s označením J1818.0-1607. Následná pozorování provedly evropská XMM-Newton a americká NuSTAR. Z pozorování vyplynulo, že za zábleskem stojí neutronová hvězda, mladý magnetar. Pokud jsou představy astronomů správné, pak by tento měl být starý jen 240 let! Pro představu, nachází se asi 15 000 světelných roků od nás směrem do souhvězdí Střelce, takže údaj o jeho stáří lze chápat i tak, že my jej takto mladý pozorujeme, zatímco ve skutečnosti už má za sebou pěkných pár tisíc let života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universetoday, Nalezen mladý magnetar
[2] Aldebaran, Neutronové hvězdy
[3] Astro.cz, Nejrychleji rotující neutronová hvězda



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magnetar, Neutronová hvězda


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »