Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejbližší hyper-rychlá hvězda byla vyvržena z mladé kulové hvězdokupy

Nejbližší hyper-rychlá hvězda byla vyvržena z mladé kulové hvězdokupy

Umělecké ztvárnění hyperrychlé hvězdy LAMOST-HVS1 vyvržené z naší Galaxie
Autor: Ben Bromley/University of Utah

Hyperrychlé hvězdy jsou osamělé stálice pohybující se rychlostí dostatečnou k úniku z dosahu gravitačního působení naší Galaxie – Mléčné dráhy. V roce 2014 byla objevena velmi hmotná hyperrychlá hvězda označená LAMOST-HVS1 nacházející se mnohem blíže Slunci než předcházející objekty stejného druhu. Hvězda je 8,3× hmotnější než Slunce, 4× teplejší a 3 400× jasnější (pokud by obě hvězdy byly stejně daleko). Při pozorování dalekohledem Magellan Telescope v Chile jakož i použitím dat z evropské družice Gaia astronomové určili trajektorii hvězdy LAMOST-HVS1 v naší Galaxii. Z výzkumu vyplývá, že hvězda byla vyvržena z vnitřní oblasti disku Mléčné dráhy zhruba před 33 milióny roků – nikoliv z centra naší Galaxie, jak se donedávna soudilo.

Naše Galaxie obsahuje miliardy hvězd. Většina z nich se nachází v oblasti hvězdného galaktického disku, jehož tvar vzdáleně připomíná pizzu. V roce 2005 astronomové objevili první rychle se pohybující hvězdu, jejíž rychlost pohybu byla více než dvakrát vyšší v porovnání s většinou ostatních hvězd – pohybovala se rychlostí více než 500 km/s. Doposud bylo objeveno téměř 30 těchto hyperrychlých hvězd.

Když se dvojhvězda přiblíží příliš blízko k černé díře, jedna z hvězd binárního systému je její gravitací zachycena, zatímco druhá je gravitačním prakem vymrštěna pryč,“ vysvětluje astronom Kohei Hattori se svými spolupracovníky z University of Michigan. „Aby dosáhla takovéto rychlosti, jakou jsme naměřili, černá díra musela být velmi hmotná.“

Protože máme důkazy, že v centru naší Galaxie se nachází supermasivní černá díra, mnoho astronomů se domnívá, že většina hyperrychlých hvězd byla vyvržena právě při přiblížení k tomuto monstru v Mléčné dráze,“ dodává Kohei Hattori.

Astronomové se zabývali sledováním trajektorie hvězdy LAMOST-HVS1, která je od Země vzdálena 42 400 světelných roků, zatímco od středu Galaxie, odkud byla vymrštěna, ji dělí vzdálenost 62 000 světelných roků.

Na základě určení současné polohy a současné rychlosti hvězdy LAMOST-HVS1 odvozených z pozorování dalekohledem Magellan a družicí Gaia byli astronomové schopni vystopovat zpětně její dráhu. K jejich překvapení to vypadá, že hvězda byla vyvržena z oblasti hvězdného disku a nikoliv z centra naší Galaxie.

Domnívali jsme se, že hvězda přilétla z galaktického centra. Avšak pokud se díváme na její trajektorii, je jasné, že nemá přímý vztah se středem Galaxie. Zvažovali jsme i další možnosti původu této hvězdy,“ dodává Kohei Hattori.

Astronomové předpokládají, že vyvržení této hmotné hvězdy z oblasti hvězdného (galaktického) disku se mohlo uskutečnit v důsledku těsného přiblížení k vícenásobné soustavě hmotných hvězd nebo k černé díře střední hmotnosti uvnitř kulové hvězdokupy.

Teoretické modely pro prchající hvězdy, které zahrnují vícenásobné soustavy hmotných hvězd, velmi zřídka vedou k dosažení tak extrémně vysokých rychlostí, z čehož vyplývá mnohem exotičtější předpoklad – setkání s černou dírou střední velikosti,“ říká Kohei Hattori. „Vypočítaná dráha hvězdy LAMOST-HVS1 má svůj původ v malém spirálním ramenu ve vnitřní části naší Galaxie označované Norma (podle souhvězdí Pravítko), které není spojováno s doposud známými hmotnými kulovými hvězdokupami.“

Nicméně pokud tato hypotetická hvězdokupa existuje, může být ukrytá za oblaky prachu v galaktickém disku. Pokud ji najdeme, může poskytnout první příležitost k přímému odhalení černé díry střední velikosti ve hvězdném disku Mléčné dráhy.

Rovněž skutečnost, že tato hvězda mohla být vyvržena z hmotné hvězdokupy v galaktickém hvězdném disku naznačuje, že existuje možnost mnoha dalších rychle se pohybujících hvězd, které byly rovněž vyvrženy z podobných hvězdokup.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa, Hvězda LAMOST-HVS1, Hyperrychlá hvězda


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »