Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejbližší hyper-rychlá hvězda byla vyvržena z mladé kulové hvězdokupy

Nejbližší hyper-rychlá hvězda byla vyvržena z mladé kulové hvězdokupy

Umělecké ztvárnění hyperrychlé hvězdy LAMOST-HVS1 vyvržené z naší Galaxie
Autor: Ben Bromley/University of Utah

Hyperrychlé hvězdy jsou osamělé stálice pohybující se rychlostí dostatečnou k úniku z dosahu gravitačního působení naší Galaxie – Mléčné dráhy. V roce 2014 byla objevena velmi hmotná hyperrychlá hvězda označená LAMOST-HVS1 nacházející se mnohem blíže Slunci než předcházející objekty stejného druhu. Hvězda je 8,3× hmotnější než Slunce, 4× teplejší a 3 400× jasnější (pokud by obě hvězdy byly stejně daleko). Při pozorování dalekohledem Magellan Telescope v Chile jakož i použitím dat z evropské družice Gaia astronomové určili trajektorii hvězdy LAMOST-HVS1 v naší Galaxii. Z výzkumu vyplývá, že hvězda byla vyvržena z vnitřní oblasti disku Mléčné dráhy zhruba před 33 milióny roků – nikoliv z centra naší Galaxie, jak se donedávna soudilo.

Naše Galaxie obsahuje miliardy hvězd. Většina z nich se nachází v oblasti hvězdného galaktického disku, jehož tvar vzdáleně připomíná pizzu. V roce 2005 astronomové objevili první rychle se pohybující hvězdu, jejíž rychlost pohybu byla více než dvakrát vyšší v porovnání s většinou ostatních hvězd – pohybovala se rychlostí více než 500 km/s. Doposud bylo objeveno téměř 30 těchto hyperrychlých hvězd.

Když se dvojhvězda přiblíží příliš blízko k černé díře, jedna z hvězd binárního systému je její gravitací zachycena, zatímco druhá je gravitačním prakem vymrštěna pryč,“ vysvětluje astronom Kohei Hattori se svými spolupracovníky z University of Michigan. „Aby dosáhla takovéto rychlosti, jakou jsme naměřili, černá díra musela být velmi hmotná.“

Protože máme důkazy, že v centru naší Galaxie se nachází supermasivní černá díra, mnoho astronomů se domnívá, že většina hyperrychlých hvězd byla vyvržena právě při přiblížení k tomuto monstru v Mléčné dráze,“ dodává Kohei Hattori.

Astronomové se zabývali sledováním trajektorie hvězdy LAMOST-HVS1, která je od Země vzdálena 42 400 světelných roků, zatímco od středu Galaxie, odkud byla vymrštěna, ji dělí vzdálenost 62 000 světelných roků.

Na základě určení současné polohy a současné rychlosti hvězdy LAMOST-HVS1 odvozených z pozorování dalekohledem Magellan a družicí Gaia byli astronomové schopni vystopovat zpětně její dráhu. K jejich překvapení to vypadá, že hvězda byla vyvržena z oblasti hvězdného disku a nikoliv z centra naší Galaxie.

Domnívali jsme se, že hvězda přilétla z galaktického centra. Avšak pokud se díváme na její trajektorii, je jasné, že nemá přímý vztah se středem Galaxie. Zvažovali jsme i další možnosti původu této hvězdy,“ dodává Kohei Hattori.

Astronomové předpokládají, že vyvržení této hmotné hvězdy z oblasti hvězdného (galaktického) disku se mohlo uskutečnit v důsledku těsného přiblížení k vícenásobné soustavě hmotných hvězd nebo k černé díře střední hmotnosti uvnitř kulové hvězdokupy.

Teoretické modely pro prchající hvězdy, které zahrnují vícenásobné soustavy hmotných hvězd, velmi zřídka vedou k dosažení tak extrémně vysokých rychlostí, z čehož vyplývá mnohem exotičtější předpoklad – setkání s černou dírou střední velikosti,“ říká Kohei Hattori. „Vypočítaná dráha hvězdy LAMOST-HVS1 má svůj původ v malém spirálním ramenu ve vnitřní části naší Galaxie označované Norma (podle souhvězdí Pravítko), které není spojováno s doposud známými hmotnými kulovými hvězdokupami.“

Nicméně pokud tato hypotetická hvězdokupa existuje, může být ukrytá za oblaky prachu v galaktickém disku. Pokud ji najdeme, může poskytnout první příležitost k přímému odhalení černé díry střední velikosti ve hvězdném disku Mléčné dráhy.

Rovněž skutečnost, že tato hvězda mohla být vyvržena z hmotné hvězdokupy v galaktickém hvězdném disku naznačuje, že existuje možnost mnoha dalších rychle se pohybujících hvězd, které byly rovněž vyvrženy z podobných hvězdokup.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa, Hvězda LAMOST-HVS1, Hyperrychlá hvězda


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »