Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejmladší černá díra v naší Galaxii

Nejmladší černá díra v naší Galaxii

Pozůstatek po výbuchu supernovy W49B Autor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLA
Pozůstatek po výbuchu supernovy W49B
Autor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLA
Velmi zdeformovaný pozůstatek po explozi supernovy na připojeném obrázku může obsahovat nejmladší černou díru, jaká vznikla v naší Galaxii. Obrázek byl vytvořen kombinací dat získaných v oboru rentgenového záření družicí Chandra X-ray Observatory (modrá a zelená barva na snímku), data v rádiovém oboru pořídila observatoř NSF Very Large Array (růžová barva) a informace v oboru infračerveného záření získala Caltech's Palomar Observatory (žlutá barva).

Pozůstatek po výbuch supernovy pojmenovaný W49B vznikl přibližně před 1 000 roky. Průměr pozorované mlhoviny je asi 60 světelných let, od Země ji dělí vzdálenost 26 000 světelných roků. Její poloha se promítá do souhvězdí Orla.

Exploze supernov, které doslova zničí velmi hmotné hvězdy, jsou zpravidla symetrické, hvězdný materiál je rozfoukáván téměř rovnoměrně do všech směrů. Avšak v případě supernovy W49B byl materiál v blízkosti pólů rotující hvězdy odsouzené k smrti vyvržen mnohem vyšší rychlostí než materiál vyvržený z rovníkové oblasti. Výtrysky hmoty z oblasti pólů tak výrazně tvarovaly explozi supernovy a jejího pozůstatku.

Pozůstatek po explozi supernovy W49B v oboru záření X Autor: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.
Pozůstatek po explozi supernovy W49B v oboru záření X
Autor: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.
Na základě zjištění rozložení a množství různých chemických prvků v pozůstatku po explozi supernovy byli astronomové schopni porovnat data z družice Chandra X-ray Observatory s teoretickými modely explozí hvězd. Například železo objevili pouze v polovině pozůstatku po explozi, zatímco prvky jako síra a křemík byly rozptýleny po celém prostoru. To odpovídá předpokládané asymetrické explozi. Pozůstatek W49B má rovněž mnohem více „sudovitý“ tvar v oboru rentgenového záření či na jiných vlnových délkách než většina ostatních pozůstatků, což naznačuje neobvyklý zánik této hvězdy.

Autoři objevu rovněž zkoumali, v podobě jakého typu kompaktního objektu zde hmotná hvězda ukončila svoji existenci při výbuchu supernovy. Nejvíce času svého života stráví velmi hmotné hvězdy, které nakonec explodují jako supernova, v podobě hustého rotujícího jádra označovaného jako neutronová hvězda. Astronomové často detekují tyto neutronové hvězdy na základě pulsujícího rentgenového či rádiového záření. Ani po pečlivém hledání však v datech z družice Chandra nebyly nalezeny žádné důkazy přítomnosti neutronové hvězdy, což naznačuje, že se zde může nacházet mnohem exotičtější objekt. Při výbuchu supernovy se pravděpodobně zrodila černá díra.

Může se dokonce jednat o nejmladší černou díru v naší Galaxii, jejíž stáří je asi 1 000 let. Velmi dobře známým případem pozůstatku po explozi supernovy v naší Galaxii, který rovněž obsahuje černou díru, je objekt s označením SS433. Pravděpodobné stáří tohoto pozůstatku je 17 000 až 21 000 roků – je tedy podstatně starší než W49B.

Tyto nové závěry o objektu W49B, které byly získány na základě pozorování družicí Chandra X-ray Observatory trvajícího 2,5 dne, byly publikovány 10. 2. 2013 ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. Autory článku jsou Laura Lopez (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Enrico Ramirez-Ruiz (University of California at Santa Cruz), Daniel Castro (MIT) a Sarah Pearson (University of Copenhagen, Dánsko).

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pozůstatek po explozi supernovy, Černá díra, W49B


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »