Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Pozorování exoplanety pomoci tranzitu přes svou mateřskou hvězdu.
Autor: Lenka Zychová

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Většina vědců, kteří se zabývají studiem zákrytových dvojhvězd či planet kroužících kolem cizích hvězd (tzv. exoplanet), vychází při svém výzkumu z rozboru světelných variací takovýchto hvězd. Složky dvojhvězdy nebo dvojice mateřské hvězdy a planety bývají od nás většinou natolik daleko, že je ani tím největším astronomickým dalekohledem vzájemně nerozlišíme. Jejich podvojnost se ale prozradí tehdy, dochází-li při oběhu komponent dvojhvězdy nebo oběhu planety kolem hvězdy k vzájemným zákrytům. Analýza těchto světelných změn tak bývá zásadní nejen při objevu nové planety, dvojhvězdy, ale i při zjišťování jejich základních parametrů, jako jsou rozměry soustavy či velikosti jejich složek.

Vědci do této doby využívali k interpretaci světelných křivek především komplexní fyzikální modely, které dovolovaly vypočítat jednotlivé parametry zkoumaných systémů. Tyto modely jsou však velmi složité a také náročné na kvalitu pozorovacího materiálu. Profesor Mikulášek při svém výzkumu ukázal, že k týmž výsledkům se lze dostat i mnohem snadněji a především rychleji, pakliže místo spletitých fyzikálních modelů sáhneme po modelech fenomenologických. Ve své práci publikované v prestižním evropském časopisu Astronomy and Astrophysics představil, a do detailu popsal originální elegantní metodu, kterou již mnohokrát vyzkoušel při analýze řady zákrytových dvojhvězd a hvězd zakrývaných jejich exoplanetami.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Autor: Archiv astro.cz
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Autor: Archiv astro.cz
Nová metoda prof. Mikuláška ulehčí práci jak profesionálním astrofyzikům, tak i vyspělým amatérským astronomům, a umožní rychlejší zpracování světelných křivek nejen zákrytových dvojhvězd, ale také, v současné době nejvíce hledaných exoplanet.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015A%26A...584A...8M

Prof. Zdeněk Mikulášek působí v současnosti jako profesor na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Svou vědeckou práci věnuje především výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytových dvojhvězd a studiu optických vlastností zemské atmosféry.

Kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Email: mikulas@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Brno, Tisková zpráva, Exoplanety, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »