Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Ilustrace hvězd typu λ Bootis.
Autor: Lenka Zychová

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně ze 24. srpna 2015.

Tým vedený rakouským astrofyzikem Ernstem Paunzenem, působícím od roku 2012 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, provedl detailní analýzu patnácti hvězd typu λ Bootis. Tyto hvězdy patří do skupiny velmi vzácných hvězd, které ve svém spektru vykazují enormní nedostatek železa a blízkých prvků. Základní otázkou je, zda jsou tyto hvězdy ochuzeny o kovy pouze na svém povrchu (ve fotosféře), nebo zda toto ochuzení sahá i do nitra hvězdy. Díky tomu, že vědci našli mezi vzorkem zkoumaných hvězd také osm pulzujících hvězd, mohli navíc provést (astero)seismologickou analýzu dat. Z té vyplývá, že vnitřní vrstvy hvězd nejsou ochuzeny ani o železo, ani o blízké kovy, a proto se jejich nedostatek vztahuje pouze na povrch hvězdy.

Výsledek tak koresponduje s hypotézou z roku 1990 vyslovenou vědci Vennem a Lambertem. Ta říká, že se v okolí hvězd typu λ Bootis nachází disk mezihvězdné látky ochuzený o kovy podobné železu. Plyn z tohoto disku postupně dopadá na povrch hvězdy a způsobuje tak nedostatek kovů přímo na samotném povrchu hvězdy. Jedná se tudíž o velmi vzácný jev vyskytující se pouze u mizivého procenta hvězd. A výzkumem právě takovýchto neobvyklých objektů se vědci dozvídají informace například o difuzi prvků ve hvězdách či jejich vnitřní struktuře.

Chemicky zvláštní (pekuliární) hvězdy, společně s výzkumem hvězdného větru nebo proměnných hvězd, patří k hlavním předmětům výzkumu vědeckých pracovníků astronomického oddělení PřF MU.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015arXiv150705559P

Poznámky:

Asteroseismologie je vědní obor, který studuje vnitřní strukturu pulzujících hvězd na základě interpretace způsobu, jakým hvězdy pulzují.

Chemicky pekuliární hvězdy jsou hvězdy vykazující neobvyklé chemické složení povrchových vrstev. To může být způsobeno například pomalou rotací hvězdy nebo silným magnetickým polem. Jedním z typů pekuliárních hvězd jsou i λ Bootis.

Kontakt

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Tisková zpráva


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »