Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Pozorování exoplanety pomoci tranzitu přes svou mateřskou hvězdu.
Autor: Lenka Zychová

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Většina vědců, kteří se zabývají studiem zákrytových dvojhvězd či planet kroužících kolem cizích hvězd (tzv. exoplanet), vychází při svém výzkumu z rozboru světelných variací takovýchto hvězd. Složky dvojhvězdy nebo dvojice mateřské hvězdy a planety bývají od nás většinou natolik daleko, že je ani tím největším astronomickým dalekohledem vzájemně nerozlišíme. Jejich podvojnost se ale prozradí tehdy, dochází-li při oběhu komponent dvojhvězdy nebo oběhu planety kolem hvězdy k vzájemným zákrytům. Analýza těchto světelných změn tak bývá zásadní nejen při objevu nové planety, dvojhvězdy, ale i při zjišťování jejich základních parametrů, jako jsou rozměry soustavy či velikosti jejich složek.

Vědci do této doby využívali k interpretaci světelných křivek především komplexní fyzikální modely, které dovolovaly vypočítat jednotlivé parametry zkoumaných systémů. Tyto modely jsou však velmi složité a také náročné na kvalitu pozorovacího materiálu. Profesor Mikulášek při svém výzkumu ukázal, že k týmž výsledkům se lze dostat i mnohem snadněji a především rychleji, pakliže místo spletitých fyzikálních modelů sáhneme po modelech fenomenologických. Ve své práci publikované v prestižním evropském časopisu Astronomy and Astrophysics představil, a do detailu popsal originální elegantní metodu, kterou již mnohokrát vyzkoušel při analýze řady zákrytových dvojhvězd a hvězd zakrývaných jejich exoplanetami.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Autor: Archiv astro.cz
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Autor: Archiv astro.cz
Nová metoda prof. Mikuláška ulehčí práci jak profesionálním astrofyzikům, tak i vyspělým amatérským astronomům, a umožní rychlejší zpracování světelných křivek nejen zákrytových dvojhvězd, ale také, v současné době nejvíce hledaných exoplanet.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015A%26A...584A...8M

Prof. Zdeněk Mikulášek působí v současnosti jako profesor na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Svou vědeckou práci věnuje především výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytových dvojhvězd a studiu optických vlastností zemské atmosféry.

Kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Email: mikulas@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Brno, Tisková zpráva, Exoplanety, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »