Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Pozorování exoplanety pomoci tranzitu přes svou mateřskou hvězdu.
Autor: Lenka Zychová

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Většina vědců, kteří se zabývají studiem zákrytových dvojhvězd či planet kroužících kolem cizích hvězd (tzv. exoplanet), vychází při svém výzkumu z rozboru světelných variací takovýchto hvězd. Složky dvojhvězdy nebo dvojice mateřské hvězdy a planety bývají od nás většinou natolik daleko, že je ani tím největším astronomickým dalekohledem vzájemně nerozlišíme. Jejich podvojnost se ale prozradí tehdy, dochází-li při oběhu komponent dvojhvězdy nebo oběhu planety kolem hvězdy k vzájemným zákrytům. Analýza těchto světelných změn tak bývá zásadní nejen při objevu nové planety, dvojhvězdy, ale i při zjišťování jejich základních parametrů, jako jsou rozměry soustavy či velikosti jejich složek.

Vědci do této doby využívali k interpretaci světelných křivek především komplexní fyzikální modely, které dovolovaly vypočítat jednotlivé parametry zkoumaných systémů. Tyto modely jsou však velmi složité a také náročné na kvalitu pozorovacího materiálu. Profesor Mikulášek při svém výzkumu ukázal, že k týmž výsledkům se lze dostat i mnohem snadněji a především rychleji, pakliže místo spletitých fyzikálních modelů sáhneme po modelech fenomenologických. Ve své práci publikované v prestižním evropském časopisu Astronomy and Astrophysics představil, a do detailu popsal originální elegantní metodu, kterou již mnohokrát vyzkoušel při analýze řady zákrytových dvojhvězd a hvězd zakrývaných jejich exoplanetami.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Autor: Archiv astro.cz
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Autor: Archiv astro.cz
Nová metoda prof. Mikuláška ulehčí práci jak profesionálním astrofyzikům, tak i vyspělým amatérským astronomům, a umožní rychlejší zpracování světelných křivek nejen zákrytových dvojhvězd, ale také, v současné době nejvíce hledaných exoplanet.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015A%26A...584A...8M

Prof. Zdeněk Mikulášek působí v současnosti jako profesor na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Svou vědeckou práci věnuje především výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytových dvojhvězd a studiu optických vlastností zemské atmosféry.

Kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Email: mikulas@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Brno, Tisková zpráva, Exoplanety, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »