Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Pozorování exoplanety pomoci tranzitu přes svou mateřskou hvězdu.
Autor: Lenka Zychová

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Většina vědců, kteří se zabývají studiem zákrytových dvojhvězd či planet kroužících kolem cizích hvězd (tzv. exoplanet), vychází při svém výzkumu z rozboru světelných variací takovýchto hvězd. Složky dvojhvězdy nebo dvojice mateřské hvězdy a planety bývají od nás většinou natolik daleko, že je ani tím největším astronomickým dalekohledem vzájemně nerozlišíme. Jejich podvojnost se ale prozradí tehdy, dochází-li při oběhu komponent dvojhvězdy nebo oběhu planety kolem hvězdy k vzájemným zákrytům. Analýza těchto světelných změn tak bývá zásadní nejen při objevu nové planety, dvojhvězdy, ale i při zjišťování jejich základních parametrů, jako jsou rozměry soustavy či velikosti jejich složek.

Vědci do této doby využívali k interpretaci světelných křivek především komplexní fyzikální modely, které dovolovaly vypočítat jednotlivé parametry zkoumaných systémů. Tyto modely jsou však velmi složité a také náročné na kvalitu pozorovacího materiálu. Profesor Mikulášek při svém výzkumu ukázal, že k týmž výsledkům se lze dostat i mnohem snadněji a především rychleji, pakliže místo spletitých fyzikálních modelů sáhneme po modelech fenomenologických. Ve své práci publikované v prestižním evropském časopisu Astronomy and Astrophysics představil, a do detailu popsal originální elegantní metodu, kterou již mnohokrát vyzkoušel při analýze řady zákrytových dvojhvězd a hvězd zakrývaných jejich exoplanetami.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Autor: Archiv astro.cz
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Autor: Archiv astro.cz
Nová metoda prof. Mikuláška ulehčí práci jak profesionálním astrofyzikům, tak i vyspělým amatérským astronomům, a umožní rychlejší zpracování světelných křivek nejen zákrytových dvojhvězd, ale také, v současné době nejvíce hledaných exoplanet.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015A%26A...584A...8M

Prof. Zdeněk Mikulášek působí v současnosti jako profesor na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Svou vědeckou práci věnuje především výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytových dvojhvězd a studiu optických vlastností zemské atmosféry.

Kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Email: mikulas@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Brno, Tisková zpráva, Exoplanety, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »