Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42000× za minutu

Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42000× za minutu

Umělecká ilustrace rotující neutronové hvězdy
Autor: NASA, Caltech-JPL

Pulsary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 miliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulsar).

V některých případech rotují pulsary mimořádně rychle a k dokončení jedné otočky kolem vlastní osy jim postačí několik milisekund. Původ těchto tzv. milisekundových pulsarů zůstává pro astronomy stále záhadou. V návaznosti na dřívější pozorování astronomové použili radioteleskop LOFAR (Low Frequency Array), nacházející se v Nizozemí, a podařilo se jim identifikovat pulsar PSR J0952-0607, který rotuje rychlostí více než 42 000 otáček za minutu (707× za sekundu), což z něj dělá druhý nejrychleji rotující pulsar, který byl doposud objeven.

Studie popisující jeho objev, nazvaná „LOFAR Discovery of the Fastest-spinning Millisecond Pulsar in the Galactic Field“ (LOFAR objevil nejrychleji rotující milisekundový pulsar v galaktické sféře), se před nedávnem objevila v časopise The Astrophysical Journal Letters. Vědecký tým, který vedl astrofyzik Cees Bassa z University of Utrecht a Netherlands Institute for Radio Astronomy (ASTRON), prováděl následná pozorování milisekundového pulsaru PSR J0952-0607, jehož vzdálenost od Země byla určena na 3 200 až 5 700 světelných roků.

Umělecké ztvárnění pulzaru vysávajícího hmotu svého průvodce Autor: NASA
Umělecké ztvárnění pulzaru vysávajícího hmotu svého průvodce
Autor: NASA
Z následných pozorování vyplynulo, že tento zvláštní zdroj je pulsar, který rotuje rychlostí 707 otáček za sekundu, což je více než 42 000 otáček za minutu. Astronomové také potvrdili, že dosahuje hmotnosti 1,4 slunečních hmotností a v periodě 6,4 hodiny kolem něj krouží průvodce, který postupem času přišel o značnou část své hmotnosti.

Přítomnost málo hmotného průvodce je dalším náznakem toho, proč pulsar rotuje tak rychle. Postupem času byla hmota z průvodce vysávána a postupně se nabalovala na hmotnější složku – PSR J0952-0607. To nejen zvyšovalo její rotaci, ale také značně vzrostlo její elektromagnetické vyzařování. Tento proces stále ještě pokračuje, vysávaná hvězda se neustále zmenšuje a pulsar se stává mnohem aktivnější. Protože takový vztah je v soustavách jako PSR J0952-0607 popisován jako „kanibalský“, jsou tyto pulsary často nazývány termínem „černá vdova“.

Nejrychleji rotující pulsar má označení PSR J1748-2446ad a rotuje jen nepatrně rychleji, než výše popisovaný pulsar PSR J0952-0607. Jeho rychlost otáčení dosahuje téměř 43 000 obrátek za minutu, tj. 716 otáček za sekundu. Některé teorie předpokládají, že pulsary mohou rotovat rychlostí až 72 000 otáček za minutu (téměř dvakrát rychleji, než je současný rekord). To zatím zůstává v oblasti teorií, protože detekovat tak rychle rotující pulsary je docela obtížné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pulzary, PSR J0952-0607


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »