Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42000× za minutu

Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42000× za minutu

Umělecká ilustrace rotující neutronové hvězdy
Autor: NASA, Caltech-JPL

Pulsary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 miliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulsar).

V některých případech rotují pulsary mimořádně rychle a k dokončení jedné otočky kolem vlastní osy jim postačí několik milisekund. Původ těchto tzv. milisekundových pulsarů zůstává pro astronomy stále záhadou. V návaznosti na dřívější pozorování astronomové použili radioteleskop LOFAR (Low Frequency Array), nacházející se v Nizozemí, a podařilo se jim identifikovat pulsar PSR J0952-0607, který rotuje rychlostí více než 42 000 otáček za minutu (707× za sekundu), což z něj dělá druhý nejrychleji rotující pulsar, který byl doposud objeven.

Studie popisující jeho objev, nazvaná „LOFAR Discovery of the Fastest-spinning Millisecond Pulsar in the Galactic Field“ (LOFAR objevil nejrychleji rotující milisekundový pulsar v galaktické sféře), se před nedávnem objevila v časopise The Astrophysical Journal Letters. Vědecký tým, který vedl astrofyzik Cees Bassa z University of Utrecht a Netherlands Institute for Radio Astronomy (ASTRON), prováděl následná pozorování milisekundového pulsaru PSR J0952-0607, jehož vzdálenost od Země byla určena na 3 200 až 5 700 světelných roků.

Umělecké ztvárnění pulzaru vysávajícího hmotu svého průvodce Autor: NASA
Umělecké ztvárnění pulzaru vysávajícího hmotu svého průvodce
Autor: NASA
Z následných pozorování vyplynulo, že tento zvláštní zdroj je pulsar, který rotuje rychlostí 707 otáček za sekundu, což je více než 42 000 otáček za minutu. Astronomové také potvrdili, že dosahuje hmotnosti 1,4 slunečních hmotností a v periodě 6,4 hodiny kolem něj krouží průvodce, který postupem času přišel o značnou část své hmotnosti.

Přítomnost málo hmotného průvodce je dalším náznakem toho, proč pulsar rotuje tak rychle. Postupem času byla hmota z průvodce vysávána a postupně se nabalovala na hmotnější složku – PSR J0952-0607. To nejen zvyšovalo její rotaci, ale také značně vzrostlo její elektromagnetické vyzařování. Tento proces stále ještě pokračuje, vysávaná hvězda se neustále zmenšuje a pulsar se stává mnohem aktivnější. Protože takový vztah je v soustavách jako PSR J0952-0607 popisován jako „kanibalský“, jsou tyto pulsary často nazývány termínem „černá vdova“.

Nejrychleji rotující pulsar má označení PSR J1748-2446ad a rotuje jen nepatrně rychleji, než výše popisovaný pulsar PSR J0952-0607. Jeho rychlost otáčení dosahuje téměř 43 000 obrátek za minutu, tj. 716 otáček za sekundu. Některé teorie předpokládají, že pulsary mohou rotovat rychlostí až 72 000 otáček za minutu (téměř dvakrát rychleji, než je současný rekord). To zatím zůstává v oblasti teorií, protože detekovat tak rychle rotující pulsary je docela obtížné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pulzary, PSR J0952-0607


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »