Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny dvě nové třídy málo hmotných červených obrů

Objeveny dvě nové třídy málo hmotných červených obrů

Hvězdy typu červených obrů
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/Chris Smith, KBRwyle

Ztráta hmotnosti u hvězd typu červeného obra je jednou z hlavních neurčitostí ve stelární astrofyzice. Červení obři jsou vyvinuté hvězdy, které již spotřebovaly veškerý vodík ve svém jádru a přeměnily jej na hélium prostřednictvím procesu jaderné fúze a místo toho spalují vodík ve své obálce. Při směřování ke konci svého života tyto hvězdy rovněž zahájily spalování hélia v jádru.

Existují milióny červených obrů objevených v naší Galaxii – Mléčné dráze. Tyto velmi jasné hvězdy jsou tím, čím se naše Slunce stane zhruba za 4 miliardy roků. Ne všechny jsou stejně velké. Astronomové předpovídali existenci "hubenějších" variant červených obrů už před nějakou dobou.

Celé houfy těchto stálic objevil astronom Yaguang Li a jeho kolegové z University of Sydney.

Je to podobné jako hledat jehlu v kupce sena. Byli jsme mimořádně šťastní, když jsme objevili 39 hubených červených obřích hvězd ukrývajících se mezi spoustou běžných jedinců. Hvězdy typu hubených červených obrů mají buď menší průměr nebo mají nižší hmotnost v porovnání s běžnými červenými obry,“ vysvětluje Yaguang Li. „Jak a proč tyto hvězdy takto zhubly? Většina hvězd na obloze jsou binární systémy – dvě hvězdy jsou gravitačně svázány jedna s druhou. Když tyto hvězdy v těsném binárním systému s přibývajícím věkem expandují, část materiálu může dosáhnout gravitační meze jejich průvodců a být vysáta pryč.“

Využitím techniky nazvané astroseismologie Yaguang Li a jeho spolupracovníci analyzovali archivní data u celkem 7 538 hélium spalujících červených obrů pozorovaných Keplerovým kosmickým dalekohledem. Byly odhaleny dva typy neobvyklých hvězd: červení obři s velmi nízkou hmotností a málo svítiví červení obři.

Hvězdy s velmi nízkou hmotností „váží“ pouhých 0,5 až 0,7 hmotností Slunce. To ale odporuje teoriím hvězdného vývoje. Takovéto hvězdy by musely být starší než je věk vesmíru, což je nemožné.

Když jsme poprvé určili hmotnosti těchto hvězd, domnívali jsme se, že něco bylo při měření chybně. Avšak ukázalo se, že tomu tak není,“ říká Yaguang Li.

Málo svítivé hvězdy mají naproti tomu normální hmotnosti v rozmezí 0,8 až 2,0 hmotností Slunce. „Nicméně se jedná o mnohem menší ´obry´, než jsme předpokládali,“ říká Simon Murphy, astronom na University of Southern Queensland. „Hvězdy poněkud zhubly a protože jsou menší, jsou i méně svítivé v porovnání s obvyklými červenými obry.“

Bylo objeveno pouhých 7 takovýchto méně svítivých hvězd a astronomové mají podezření, že se jich v pozorovaném vzorku ukrývá mnohem více. „Problém je, že většina z nich je velmi dobře promíchána s ostatními hvězdami. Jejich nalezení bylo velmi obtížné,“ říká Simon Murphy.

Článek byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astroseismologie, Družice Kepler, Červení obři


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »