Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Evropská astronomická družice Gaia
Autor: ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.

Gaia 1 je velká, hmotná a blízká hvězdokupa poprvé identifikovaná v květnu 2017 v souboru dat Data Release 1 (DR1) odeslaných astronomickou kosmickou observatoří Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Tato hvězdokupa má poloměr 29 světelných let a přibližnou hmotnost 22 000 hmotností Slunce. Od Země je vzdálena zhruba 15 000 světelných roků.

Ačkoliv základní parametry hvězdokupy Gaia 1 jsou známy, astronomové si stále nejsou jisti jejím stářím, metalicitou (tj. obsahem „kovů“) a jejím původem. Hvězdokupa byla původně klasifikována jako útvar středního věku (stáří 6,3 miliardy roků) s přiměřeným obsahem kovů. Avšak pokračující výzkum odhalil, že Gaia 1 je přibližně o 3,3 miliardy roků mladší a mnohem bohatší na kovy, než se doposud předpokládalo. Kromě toho se někteří astronomové domnívají, že Gaia 1 má extragalaktický původ vzhledem k tomu, že její dráha ji přivádí do vzdálenosti 5 500 světelných roků nad rovinu disku naší Galaxie.

Nyní skupina astronomů, kterou vedl Andreas Koch, uskutečnila nové chemické analýzy hvězdokupy Gaia 1 se snahou objasnit tyto nejistoty. Vědci detailně určovali množství 14 chemických prvků u čtyř červených obrů, kteří jsou součástí hvězdokupy. „Tento výzkum se zaměřil na detailní analýzu množství chemických prvků u čtyř červených obrů hvězdokupy Gaia 1 na základě spektroskopie s vysokým rozlišením, kterou jsme doplnili o studium orbitálních charakteristik těchto objektů,“ uvádějí autoři ve vědeckém článku.

Čtveřice hvězd byla zkoumána pomocí Echelle spektrografu instalovaného na dalekohledu du Pont o průměru 2,5 metru na observatoři Las Campanas v Chile. Kromě dřívějších odhadů obsahu železa tento přístroj umožnil vědcům určit množství lithia, uhlíku, kyslíku, hořčíku, hliníku, křemíku, vápníku, titanu, skandia, vanadu, chrómu, kobaltu, niklu a zinku.

Analýza ukázala, že hvězdokupa Gaia 1 zřejmě souvisí s tlustým diskem naší Galaxie (Mléčné dráhy) a je mnohem chudší na přítomnost kovů, než se dříve odhadovalo. Její stáří bylo přehodnoceno na 3 až 5,3 miliardy roků. Dále astronomové změřili vlastní pohyby a dráhy čtyř zkoumaných hvězd. Bylo zjištěno, že se dostávají maximálně 3 262 světelných roků nad galaktickou rovinu a tudíž skupina pravděpodobně nemá extragalaktický původ. Kromě toho vědci předpokládají, že tento hvězdný systém je spíše hmotnou otevřenou hvězdokupou než málo hmotnou kulovou hvězdokupou.

V závěru vědci poznamenávají, že přesný způsob utváření a původ hvězdokupy Gaia 1 stále zůstává nejasný. Doufají, že evropská astronomická družice Gaia může získat rozhodující data jako například precizní určení paralaxy, což může pomoci vyřešit tento problém.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, Hvězdokupa Gaia 1, Observatoř Gaia


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »